Blízký východ je pestrá mozaika světů. Žádný z nich není černobílý, říká arabistka a cestovatelka Lenka Hrabalová
Hory. Jídlo. Různorodost. Arabistka, íránistka, cestovatelka a tlumočnice Lenka Hrabalová, mj. autorka knihy Saharské příběhy, vypráví o Blízkém východě.
„Na Blízkém východě se nedá nejíst,“ říká Lenka Hrabalová s tím, že na cestách po regionu vždy kvůli místním pochoutkám přibere. Líčí také krásu tamějších hor a vstřícné zážitky ze stopování.
„Když lidé v Kurdistánu vidí blonďatou Evropanku stopovat na krajnici, musím odmítat mnohá pozvání na oběd, na přenocování, nebo že mi zaplatí lístek na autobus a podobně,“ říká. „Vlasy si zakrývám jen tam, kde je to povinné, takže především v Íránu a na zvláštních místech, kde je to předepsané,“ tvrdí.
Dobře se připravte
„Na cestu po Blízkém východě je především dobré se připravit. Měli byste vědět, kam jedete a co tam hodláte dělat. A to nejenom kvůli bezpečnostní situaci. To je rada číslo jedna,“ radí Lenka Hrabalová, která ve svých článcích například výrazně problematizovala heroický a idylický obraz Kurdů v západních médiích. Kam by v současnosti doporučila vyrazit?
Výprava, které si dodnes nejvíc cení, je cesta „stopem přes tři Kurdistány“. Íránský Kurdistán je podle ní nádhernou oblastí s terasovitými vesnicemi a udržovanými políčky. Hory má obecně nejraději. V cestovatelském magazínu Radia Wave mluví například o pohoří Zagros.
Nekonvertovatelný materiál
Její největší cestovatelský sen je neprozkoumaný, neznámý Čad, kam by se ráda v blízké budoucnosti vypravila. Stejně jako do Saúdské Arábie. Mekku ale jako ateistka vynechá. „Jsem totiž nekonvertovatelný materiál,“ říká s úsměvem. „Vím o nevěřících, kteří v Mekce byli, ale mně by to přišlo vůči věřícím poutníkům neslušné.“
Poslechněte si kompletní záznam rozhovoru o Blízkém východě s Lenkou Hrabalovou v Casablance. Podívejte se na fotky a přečtěte si víc na jejím webu s podtitulem Hlavou v oblacích, srdcem v Orientu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
