Bojový anděl Alita: Postkatastrofická manga spojuje dynamickou akci a cyberpunkové úvahy
Moje nejoblíbenější bojové umění se jmenuje panzer kunst. Bylo vymyšleno na Marsu a obzvlášť se hodí pro boj ve stavu beztíže. Problém je, že je určeno hlavně pro kyborgy. A možná ještě taky to, že existuje jenom v japonském komiksu Bojový anděl Alita.
První knihu mangy Jukita Kišira vydává nakladatelství Crew 24. října. Její příběh se odehrává na postkatastrofické Zemi, konkrétně v obrovském slumu příznačně nazvaném Vrakoviště. Nad ním se tyčí vysoká věž, na jejímž vrcholku se nachází město Salem. V něm nežijí čarodějnice, ale nejbohatší vrstva společnosti. Podobný rozvrh „bohatí nahoře – chudí dole“ známe třeba z nedávného filmu Elysium, ale Bojový anděl Alita pochází už z první poloviny 90. let.
Hlavní hrdinkou komiksu je androidka Alita, která trpí ztrátou paměti. Vedle toho, že je to jemná, citlivá umělá bytost, má také mimořádné bojové schopnosti – včetně zmíněného umění panzer kunst. Bojový anděl Alita je typická akční seinen manga (japonský komiks pro adolescenty a dospělé čtenáře), plná dynamických soubojů roztahaných na mnoho stránek. Je to svým způsobem přímočará béčková záležitost, ale Kiširovi se i tak podařilo dostat do ní řadu motivů typických pro japonský cyberpunk – především otázku, kde je hranice mezi člověkem a umělou bytostí nadanou vlastním vědomím. Alita navíc tyto problémy klade před čtenáře mnohem nenuceněji než o dost těžkopádnější, ale také o dost slavnější manga Ghost in the Shell Masamune Širóa, která letos také v nakladatelství Crew vyšla.
Univerzum Bojového anděla Ality se rozpíná na ploše celkem devíti knih. Pokud ale ani po nich nebudou mít čeští čtenáři tvrdé postkatastrofické akce obalené jemnou cyberpunkovou filozofií dost, můžeme se dočkat i přímého pokračování nazvaného Alita: Last Order, které Kiširo natáhl na celých 19 knih. Sérii zatím uzavírá čtyřdílná třetí série Alita: Mars Chronicle.
Samostatnou zmínku ovšem zaslouží i jednodílný spin-off Ashen Victor, odehrávající se v prostředí brutální závodní hry motorball, které se musí Alita v hlavní sérii zúčastnit. Oproti ní je samostatný příběh motorballového závodníka Sneva, který se po čase vrací do víru závodů zatížen osobním traumatem, o dost temnější a zádumčivější.
Po sériích Crying Freeman nebo Gunsmith Cats je Alita další mangou, která je v USA známější než v Japonsku. Anglického vydání se Alita dočkala už v roce 1995. Mimochodem, jméno Alita získala hlavní hrdinka až v anglickém vydání, v originále se jmenuje Gally. Pro celou jednu generaci se Kiširova manga stala jedním z modelových příkladů toho, co je japonský komiks zač. Dnes už i díky dalším vydavatelským počinům nakladatelství Crew jako Naruto nebo Bleach víme, že mangy nejsou jen krvavá akční sci-fi a že trhu naopak vládnou dobrodružné seriály pro mládež. Ve své kategorii ovšem Alita určitě patří k těm lepším exemplářům.
Kiširova série se dočkala japonské animované adaptace a nějakou dobu se mluví o tom, že by hranou hollywoodskou adaptaci měl vytvořit Robert Rodriguez v produkci Jamese Camerona. Vzhledem k tomu, jak mizerně si letos v kinech vedla nedoceněná adaptace zmíněné Širóovy mangy Ghost in the Shell, se ale můžeme obávat, jestli i tento cyberpunkový spektákl za 200 milionů dolarů neskončí na postkatastrofickém Vrakovišti.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.