Bonus: Jay-Zho bych si kvůli obalu poslechl
Tajemný Jay-Z s uměleckou ambicí na výbornou, formalistní Koreless nemastnost neslanost, Defheaven ok. Vladimir518 důstojně radikální, zato Prago Union infantilní propadák. Takové jsou verdikty Bonuse, který tentokrát v rubrice Cover Lover hodnotil pětici vybraných obalů aktuálních hudebních alb.
Defheaven – Sunbather:
Bonus: Tohle mě docela baví, i když je to trochu tendenční. Docela hezkej vtip s vynechanejma částma písmen, asi nic původního, ale zábavný. Nedokážu si moc představit, co to bude za hudbu, ale podle obalu bych řek nějaká hipsterská kytarovka, snad se nepletu. Není to nic, na co by se vzpomínalo za pár let, ale docela dobrej.
Koreless – Yugen EP:
Bonus: Tenhle mi přijde hodně formalistickej. Moc tomu nerozumim a neni tam žádnej nápad nebo něco, co by mě zajímalo. Docela jsem si zvyk stahovat desky, který neznám, podle obalů, a tohle bych si nestáh. Přijde mi to takový o ničem. Trošku tak, jak se to dělá, ale vlastně ani moc ne. Takový nijaký.
Prago Union – Vážná hudba:
Bonus: Je pro mě těžký tomu nějak porozumět. Podle mě kapela, která má nevýraznej vizuální styl. A tenhle obal mi přijde vyloženě špatnej, nejhorší z těch pěti. Je to kvůli tomu, že je příliš detailní, a vlastně nevýraznej. V době, kdy většinu obalů stejně vidíš někde na internetu v rozměru 100x100 pixelů, tady z toho nebudeš mít vůbec nic. Ani moc nevim, co to má znamenat. Jestli ta kapela je na jednu stranu trochu vážná, jak se Kato v některejch textech tváří, nebo jestli to je všechno nějaká srandička a timhletim to zlehčuje... Přijde mi to infantilní. Jako kdyby Kato nedokázal stárnout s nějakou důstojností.
Jay-Z – Magna Carta Holy Grail:
Bonus: Tenhle obal je nejlepší z těch pěti, strašně zajímavej. Má velký tajemství, to se mi líbí, že ta fotka neni úplně jasná. Baví mě typografie, baví mě, jak je to postavený do ostrýho kontrastu, klasika s tou radikální typografií, zároveň je výřez fotky udělanej velmi citlivě. Když jsem mluvil o tom, že Kato neví, jak má stárnout, tohle je přesně případ toho, jak se ta věc dá posouvat někam jinam. Jako kdyby Jay-Z najednou nechtěl bejt mainstreamová hvězda, ale snažil se posunout se do víc umělecký roviny. Najednou tomu dává úplně jinou váhu. Zajímalo mě, kdo to dělal. Zjistil jsem, že to fotil fotograf Ari Macropoulos, kterej byl asistentem Andyho Warhola ve Factory. I timhle spojenim dává jasně najevo, že se chce někam posunout. Dokonce jsem si řikal, že ačkoli mě Jay-Z nezajímá, tak by mě docela zajímalo, jaká ta deska je, když má takovejhle obal.
Vladimir518 – Idiot:
Bonus: Vladimir518 je podle mě lepší výtvarník než hudebník. Tenhle obal ilustruje, že on ví dost dobře, co dělá, a má to rozmyšlený. Líbí se mi ta typografie, hrozně mi to připomíná starý Najbrtovy věci, ty raný typografický experimenty, který dělal třeba pro Reflex – ostrá, agresivní typografie. A zase vůči Prago Union je to taková důstojnější, určitym způsobem radikálnější, vážnější věc. Třeba oproti Gorile je to velkej posun a je to adekvátní tomu, kde chce Vladimir teď bejt, kolik mu je, jakou má pozici a jaký dělá věci. Podle mě taky vynikající.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.



