Británie testuje aplikaci na odezírání ze rtů. Pomůže pacientům s problémy s mluvením

„Kdyby mi vzali Instagram, nebo WhatsApp, bolelo by to,“ řekla 56letá prodavačka šperků Shirley Sampaio. Její názor sdílí i další lidé.

Brazilců je asi 215 milionů a v jednu chvíli jich Twitter používalo více než 40 milionů. V roce 2013 sociální sít nejspíš pomohla k mobilizaci masových protestů a pravděpodobně také k nástupu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara k moci.

Od té doby se vliv X v Brazílii značně snížil. Při posledním sčítání měla tato sociální síť odhadem 22 milionů brazilských uživatelů.

Podle průzkumu Institutu pro demokracii a demokratizaci komunikace uvedly v roce 2022 pouze 3 % Brazilců sociální X síť jako místo, kde se řeší politika. To je oblast, ve které byl dřívější Twitter nejsilnější.

Platformu opustily na 2 miliony Brazilců potom, co ji převzal americký miliardář Elon Musk. Právě s ním se v posledních týdnech dostaly brazilské úřady do sporu.

Brazilský soudce Alexandr De Moraes v dubnu nařídil zrušit některé profily na této sociální sítí kvůli šíření dezinformací. Profily byly podle serveru G1 napojené na krajně pravicové příznivce exprezidenta Bolsonara, který je vyšetřován pro podezření z podílu na spiknutí a pokusu o převrat po prezidentských volbách v říjnu 2022, které prohrál.

Miliardář Musk kritizoval požadavky brazilských úřadů pro potlačování svobody slova. List The Verge připomíná, že X pod vedením Muska například zablokoval dokument BBC kritizující indického premiéra Naréndru Módíh, potlačil přístup indických uživatelů k více než 100 účtům patřícím významným aktivistům, novinářům a politikům, nebo omezil některý obsah v Turecku.

NASA a její partneři v Evropě a Japonsku vyvíjejí koncepty lunární satelitní navigace, které by mohly být zavedeny do konce desetiletí. Počet plánovaných aktivit na Měsíci roste a v nadcházejících letech budou vyžadovat sofistikovanou logistiku.

Americký program Artemis, který vede NASA, má za úkol vyslat astronauty na jižní pól Měsíce. To bude vyžadovat spolehlivou lokalizaci. Také Čína plánuje v tomto desetiletí vysadit na Měsíci několik lidských posádek a řada dalších vládních a soukromých subjektů vyšle v blízké budoucnosti na měsíční povrch robotické průzkumníky.

Jedním z problémů, které bude muset lunární navigační systém vyřešit, je určení času. Měsíční mise vždy zohledňují cykly měsíční noci a dne, z nichž každý trvá dva týdny, ale v současné době na Měsíci neexistuje standardní časová stupnice podobná Zemi.

Proč je čas tak důležitý? Družice lokalizující polohu na Zemi mají zabudované atomové hodiny, které určují čas s přesností na několik miliardtin sekundy. Poloha na Zemi se vypočítává na základě časů přenosu satelitních signálů k pozemním přijímačům. Měření času, které se liší o pouhou jednu nanosekundu, způsobuje chybu vzdálenosti 30 centimetrů.

To s sebou přináší další problém. Hodiny na Měsíci jdou o maličko rychleji než na Zemi. To souvisí s obecnou teorií relativity, která říká, že tok času se s vyšší gravitací zpomaluje. Měsíc je méně hmotný než Země, a proto atomové hodiny na Měsíci tikají každý den rychleji než hodiny na Zemi přibližně o 56 mikrosekund.

Majitel, který si nepřál být jmenován, údajně díla vydražil a pak na ně zapomněl. „Koupil je s úmyslem zarámovat je pro svůj dům na Berkeley Square, ale nikdy se k tomu nedostal,“ řekl dražitel pro CNN.

Na litografiích jsou postavy, rostliny i zvířata. Jedna malba dokonce připomíná římské koloseum. Aukční síň Hanson Richmond odhaduje, že se díla prodají zhruba za 15 tisíc korun za kus. Majitel prý přitom za stejnou cenu koupil v 70. letech celý soubor.

Mezi nalezenými litografiemi byly i grafiky francouzského expresionisty Théa Tobiasse. Ačkoli tento malíř není tak známý jako Dalí, podle webu ArtNews i o jeho grafiky bude velký zájem. Jejich odhadní cena je v přepočtu asi 12 tisíc korun.

Dalí, přední člen surrealistické skupiny umělců, se narodil v roce 1904 v katalánském Figueres a zemřel tamtéž v roce 1989. Byl plodným umělcem a proslul svými bizarními obrazy - nejznámější jsou asi roztavené hodiny a jasně červení humři.

Umělec navíc v určité formě stále žije. Dalímu můžete zavolat z telefonu ve tvaru humra v Muzeu Salvadora Dalího v St. Petersburgu, Dalí vám pak do sluchátka za pomoci umělé inteligence vysvětlí podrobnosti o svém obrazu.

Opatření se týká žáků do 15 let. Ti při příchodu do školy budou muset na recepci odevzdat svůj telefon a vyzvednout si ho až na konci školního dne. Zákaz je tak ještě přísnější než ten z roku 2018, který taky žákům základních a středních škol telefony zakazoval používat, ale mohli je mít stále u sebe. Informuje o tom web The Guardian a Euronews.

Komise zřízená prezidentem Emmanuelem Macronem v nově vydané zprávě vyjádřila obavy, že nadměrné vystavování dětí obrazovkám má škodlivý vliv na jejich zdraví a vývoj. Zpráva doporučila, aby se používání mobilních telefonů u dětí kontrolovalo postupně: žádné mobilní telefony před dosažením věku alespoň 11 let, mobily bez přístupu k internetu mezi 11. a 13. rokem, telefony s internetem, ale bez přístupu k sociálním médiím před 15. rokem. Navrhla také, aby děti mladší tří let nebyly digitálním zařízením vystaveny vůbec, protože podle ní „nejsou pro zdravý vývoj dítěte nezbytné“.

O zákazu telefonů ve školách se v Evropě diskutuje již dlouho. V zemích, kde zákazy existují, se nejčastěji omezuje jejich používání, ale školy nevyžadují, aby je děti odevzdávaly. V Německu neexistují plošná formální omezení, ale většina škol zákaz uplatňuje. V Nizozemsku na středních školách platí doporučení telefony nepoužívat. 

Například Itálie ale podle webu InTrieste telefony ve školách zakázala už v roce 2007, ačkoli zákaz nebyl příliš vymáhán. Zpřísnění tam přišlo až letos – žáci v Itálii nebudou smět od tohoto školního roku používat ve třídách mobilní telefony ani pro výuku. 

Podle zprávy Index genderové rovnosti SDG, který sestavila koalice předních nevládních organizací, žije na celém světě víc než 850 milionů žen a dívek v regionech, které jsou z hlediska genderové rovnosti hodnoceny jako „velmi špatné“. V některých zemích stále nemohou studovat a jsou například nuceny do těhotenství a dětských sňatků. Jejich podmínky buď stagnují, anebo se dokonce zhoršují. Pokud bude současný trend pokračovat, celosvětové rovnosti žen a mužů bude podle zprávy dosaženo až ve 22. století. Informuje o tom server The Guardian.

Index hodnotil 139 zemí, přičemž pouze Švýcarsko získalo hodnocení „velmi dobré“. Alarmující počet žen - 1,5 miliardy - žije v zemích, které jsou z hlediska rovnosti žen a mužů hodnoceny jako „špatné“. Index také varuje, že pokud současné trendy přetrvají, globální nerovnost žen a mužů se nejen nezlepší, ale do roku 2030 by se mohla ještě zhoršit. Mezi hnací faktory patří ozbrojené konflikty, klimatická krize, anti-genderová hnutí a ústup od demokracie.

V posledních několika letech došlo v několika zemích ke zhoršení práv žen. Například Polsko a Spojené státy zpřísnily pravidla v oblasti práva na potrat. V USA přijalo 14 států téměř úplný zákaz interrupce. V Afghánistánu zase vládnoucí Talibán zakázal dívkám chodit na střední školy a vykonávat mnoho forem placeného zaměstnání. Ženy tam nesmějí dokonce ani mluvit na veřejnosti a ukazovat obličej mimo domov.

Průzkum se zaměřil na dvacet základních školních potřeb, jako jsou tužky, pera, gumy, zvýrazňovače, fixy, penály, sešity, diáře, bloky na kreslení, nůžky a další prodávané v řetězcích supermarketů a školních obchodech ve stejném cenovém rozpětí.

Přestože mají Itálie a Španělsko nižší mzdy než Francie, Německo a Spojené království, za základní školní vybavení platí nejvyšší ceny. Italské národní sdružení spotřebitelů Federconsumatori odsoudilo ceny školních potřeb, které vyskočily od roku 2023 o 6,6 %.

Nejdražšími položkami jsou batohy, penály a diáře. Největší zátěž pociťují italské rodiny, které musí ušetřit přibližně 10,8 % (necelých 5100 Kč) svého měsíčního příjmu, aby si mohly koupit jen to nejnutnější, s výjimkou učebnic. Ve Španělsku si lidé musí vyhradit na školní pomůcky přibližně 4800 Kč.

Významnou finanční zátěží jsou i učebnice. V Itálii vydají rodiče za studijní materiály v průměru téměř 14 900 korun, ve Španělsku pak 12 300 korun, oproti loňsku je to nárůst o 1070 Kč.

Čím dál znepokojivější situace ovšem panuje i v Německu, kde podle Národního statistického úřadu vzrostly ceny školních potřeb v letech 2022 až 2023 o 5 až 13 %. Ve Spojeném království se zdá, že je základní školní výbava obecně cenově dostupnější. Tam ovšem musí připočítat povinné uniformy, které přináší dodatečné náklady ve výši 12 500 korun.

Z pěti evropských zemí je na tom podle webu Euronews nejlépe Francie, kde základní školní potřeby představují méně než 5 % průměrného měsíčního platu. Francouzské ministerstvo školství i tak vyzvalo školy, aby své požadavky omezily. „Školy a instituce se musí soustředit na vytváření rozumných seznamů školních potřeb,“ uvádí se ve výzvě zveřejněné v srpnu.

Podle objevu zveřejněného v časopise Science se opice navzájem pojmenovávají specifickým voláním, kterému se říká phee-call, uvádí britský Independent. Vědci z Hebrejské univerzity zaznamenávali rozhovory mezi dvojicemi opic i interakce mezi opicemi a počítačovým systémem. „Prostě jsme umístili dva kosmany do stejné místnosti a postavili mezi ně vizuální bariéru. Když tohle uděláte, začnou spontánně navazovat dialog,“ sdělil CNN David Omer, hlavní autor a odborný asistent univerzitního Safra Center for Brain Sciences (ELSC).

Opice měly tendenci oslovovat konkrétní jedince pomocí phee-call. „Je to poprvé, co jsme se s tím setkali u primátů vyjma lidí,“ pokračoval Omer. Výzkumníci rovněž zjistili, že kosmani dokáží rozeznat, kdy je na ně volání směřováno, díky čemuž pak reagují o to přesněji.

Dříve tento jev odborníci podle Omera považovali za jejich „sebelokalizaci“ – způsob, jak sdělit svou pozici ostatním. Nová studie však ukázala, že tyto zvuky byly využívány jako „specifické volání k označení a oslovení konkrétních jedinců“.

Členové rodiny kosmanů dokonce používají podobná hlasové modulace pro oslovení jedinců a také podobné fonetické postupy pro kódování jmen. Podle vědců jde o zvyk podobný používání jmen a nářečí u lidí. Odborníci uvedli, že se tento druh opice může učit jak hlasové znaky, tak nářečí od ostatních členů své rodinné skupiny.

Omer a jeho kolegové se domnívají, že jejich výzkum přináší nové poznatky o tom, jak se mohla vyvinout lidská řeč a sociální komunikace. „Tyto podobnosti naznačují, že kosmani čelí srovnatelným evolučně-sociálním výzvám jako naši předjazykoví předkové.“

V předchozích letech oznamovala společnost Network Rail (NR) odjezd Bradavického expresu, který 1. září v 11 hodin odváží z nástupiště 9¾ Harryho a jeho přátele do bradavické školy. Letos v červenci NR varovala, že na začátku školního roku ohlášení neplánuje. Důvodem jsou provozní problémy na stanici z minulého roku kvůli tisícům „Potterheads“, kteří se na nádraží kvůli oznámení odjezdu vlaku shromáždili. „Přestože jsou naše nádražní haly někdy využívány pro komerční akce, naší prioritou musí být vždy cestující,“ uvedl mluvčí společnosti Network Rail.

I tak se zklamaní fanoušci Harryho Pottera na King’s Cross první letošní zářijový den dostavili. Na videu zveřejněném na sociální síti X je vidět, jak dav s očekáváním odpočítává do 11 hodin a pak se rozbučí, když se nic nestane, informoval web Guardian.

Také společnost Warner Bros Discovery, která vlastní sérii filmů o Harrym Potterovi, vydala v červenci prohlášení, v němž vyzvala fanoušky, aby v neděli nejezdili na King's Cross: „Místo toho všechny zveme, aby se připojili k hrdému zástupci Mrzimoru a influencerovi Samu Thompsonovi ve speciálním online pořadu natočeném na oslavu návratu do Bradavic.“

Podle odhadů Eurostatu si v roce 2023 přibližně 29 % lidí v EU ve věku 16 let a více nemohlo dovolit týdenní výlet. Nejhorší je situace v Rumunsku. Tam na týdenní dovolenou loni nemohlo až 60 procent lidí.

Česko je v tomto měřítku podle Eurostatu osmé. Sedmidenní pobyt mimo domov si nemůže dovolit asi pětina obyvatel. Nejlépe je na tom Lucembursko, kde na dovolenou nemůže jen asi 11 procent lidí.

„Rozdíly mezi jednotlivými státy obvykle souvisejí se silou ekonomiky dané země", uvedla pro Euronews Business profesorka Lynn Minnaertová, děkanka školy pohostinství na Metropolitní státní univerzitě v americkém Denveru. Dodala, že země, kde se více cestuje, mají vyšší HDP než země, kde to z finančních důvodů není možné.

Kromě toho, zda mají lidé dost peněz na dovolenou, výzkumníci také zjišťovali, jestli na ni vůbec jezdí. V roce 2022 si alespoň jednou mimo domov vyrazilo 84 % obyvatel Nizozemska, v žebříčku následuje Lucembursko s 83 % výletníků. Česko je šesté, alespoň jednu noc mimo domov předloni strávilo 75 % obyvatel.

Na opačném konci žebříčku se nachází Bulharsko a Rumunsko, kde v roce 2022 alespoň jednou vycestovalo 28 % obyvatel. Eurostat ale neuvádí, zda lidé na cesty nevyrazili právě z finančních důvodů.

I přes to, že jsou Češi v těchto tabulkách většinou v horní polovině a nad průměrem EU, patří mezi ty, kteří na dovolené nejméně utrácí. Za noc většinou platí v průměru 46 eur, tedy asi 1100 korun. Méně už platí za přespání jen Řekové (€45) a Poláci (€44).