Byl tady hlad po svobodných místech. Uplynulo 20 let od vyklizení pražského squatu Ladronka

27. listopad 2020

Kalendárium Špína opět zasahuje, tentokrát jsme se rozhodli připomenout si jednu smutnou událost. Letos v listopadu totiž uplynulo neuvěřitelných 20 let od momentu, kdy Praha přišla o místo, které bylo v 90. letech i díky poloze mezi Berlínem a Vídní zásadním bodem pro středoevropskou DIY kulturu. O roli, odkazu a vyklizení squatu Ladronka jsme si povídali s jedním z jeho tehdejších obyvatel – Ivošem Mathém.

K obsazení usedlosti Ladronka, která byla v roce 1964 prohlášena kulturní památkou a od 70. let chátrala, došlo v roce 1993. Na místě vzniklo autonomní kulturně-sociální centrum. V té době v Praze fungovalo více obdobných zasquatovaných míst, ať už se jednalo o Dům U Zlaté lodě, nebo domy ve Střešovičkách, kde působil spolek Medáků. Komunita okolo Ladronky se starala o dům, organizovala přednášky, workshopy a koncerty místních i zahraničních kapel.

„Ladronka nebyla na rozdíl od jiných squatů například mimo Česko žánrově vyhraněná, ale byla dost pluralitní, potkávali se tam například technotravelleři, probíhaly punkové akce i sociologické debaty,“ popisuje Ivoš. Výhodná pozice mezi Berlínem a Vídní totiž přiváděla na Ladronku kapely z celé Evropy, část z nich jsme si ve Špíně připomněli díky playlistu, který nám Ivoš k povídání o Ladronce přinesl.

Vyklízení Ladronky policií

9. listopadu 2000 ovšem došlo k násilnému vyklizení za pomoci policie. Teorie, proč k tomu tehdy došlo, se různí a objevují se různé spekulace. Jednou z nich je například i to, že se jednalo o jakousi „odplatu“ za protesty během zasedání Mezinárodního měnového fondu, popřípadě o součást mocenských bojů na pražské radnici.

Čtěte také

I přes odpor komunity, snahu vymyslet, jak získat dům do péče, a solidární akce pořádané napříč Evropou se Ladronku nepodařilo udržet. Skončila tak jedna éra, naše povídání se ovšem netočilo pouze kolem pouhého vzpomínání, ale i kolem vlivu, jaký měla Ladronka, popřípadě její odkaz na další autonomní centra, která v Praze vznikla a podařilo se je déle či krátce udržet – jako tomu bylo v případě vily Milada nebo Kliniky.

Proč byla Ladronka ve své době tak zásadní? Které squaty fungovaly paralelně s Ladronkou? Jak se proměnil za posledních dvacet let vztah české společnosti ke squattingu? Dá se nějak tehdejší atmosféra srovnávat s událostmi okolo vyklizení squatu Klinika? Jaké zábavné historky z kulturního života Ladronky Ivošek připomněl? Která kapela musela svého člena do Česka doslova propašovat? A jak vlastně probíhalo samotné vyklizení? Poslechněte si celou Špínu ze záznamu!

Playlist:

Chaos UK – The Alcoholic (Slap Up Records, 1993)
Zion Train – Babylon's Burning (China Records, 1996)
Fleas & Lice – Fuck Chirac (Ecolution, 1996)
Sick On The Bus – Fuck Politics (self-released, 2018)
2000DS – Reality (Scrap Records, 1992)
Davová psychóza – Epitaf pre Boha (Masaryk´s, 1998)

autoři: Judita Císařová , Miloš Hroch , Honza Šamánek
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.