Bývalý kouč tantry spasitelem argentinské ekonomiky? Krajně pravicový Javier Milei bodoval na sítích

Pakliže by krajně pravicový kandidát Milei na podzim vyhrál, plánuje ukončit bezplatné povinné vzdělávání, které by nahradil systémem založeným na školních poukázkách. V zemi, kde v minulosti eskalace politického násilí vedla postupně k jednomu z nejbrutálnějších režimů Latinské Ameriky, při němž bylo umučeno, zabito a uneseno odhadem až 30 000 osob, chce Milei deregulovat trh se zbraněmi. Dále chce privatizovat zdravotnictví či dolarizovat argentinskou ekonomiku.

Přísný odpůrce interrupcí, které si Argentinky plně vybojovaly až v roce 2020, by o ponechání umělého přerušení těhotenství v legalitě uspořádal referendum. Navzdory tomu, že březnová vedra paralyzovala argentinské školství, což vedlo až k protestům studentů i vyučujících, Javier Milei považuje klimatickou změnu za socialistický výmysl. Za viceprezidentku by si vybral Victorii Villarruel, právničku známou podporou důstojníků odsouzených za porušování lidských práv během poslední vojenské junty.

Eva Svobodová|foto:Barbora Linková, Český rozhlas

Obdivovatel Donalda Trumpa či Jaira Bolsonara ale trochu připomíná ještě jiného politika -  francouzského krajně pravicového prezidentského kandidáta Erica Zemmoura. Stejně jako Zemmour získal mediální ekonom Javier Milei svou popularitu díky dlouholetému působení v televizních pořadech i agresivnímu vystupování. Kvůli antifeministické rétorice oba politici výrazně bodují spíše u mužů. Místo na krajní pravici je ale ve Francii dávno obsazeno mnohem zkušenější političkou Marine Le Penovou a politický nováček Zemmour skončil dřív, než začal.

Mileimu se oproti tomu podařilo získat se svým uskupení La Libertad Avanza (Svoboda postupuje) v loňských volbách 17 % a poslanecké křeslo. Přestože stále své voliče láká na antiestablishmentovou rétoriku, sám už úplným začátečníkem není. S Donaldem Trumpem ho nakonec nespojuje rodinné jmění, jako spíš zájem médií pro jejich excentrické účesy a chování. Milei na shromáždění chodí v kožené bundě a na politické oponenty rád útočí. Před tím, než začal pracovat jako konzultant a poradce pro velké finanční společnosti, býval podle deníku The Guardian tantra kouč.

Čtěte také

Na Patagonii je nejkrásnější pohled ze hřbetu koně. Slovenští cestovatelé milují nekonvenční výzvy

Oproti evropské krajní pravici v Argentině příliš netáhne téma migrace. Dominantní jsou naopak ekonomická témata. Není divu, že v situaci rostoucí chudoby a inflace přesahující 100 % ultraliberál Milei přitahuje antisystémové hlasy. Mileiho úspěch má ale ještě jedno specifikum. Podle dostupných dat je jedním z vysvětlení Mileiho vzestupu jeho obliba u mladších lidí. V Argentině můžou občané volit od 16 let, přičemž ve věkovém rozmění 18-70 let je účast ve volbách povinná. Mladí lidé tak tvoří výraznou část voličstva.

Podle socioložky Meliny Vázquez, která s mladými aktivisty z okolí politika podnikla celou řadu rozhovorů, dokázal Milei a lidi kolem něj mnohem lépe pracovat se sociálními sítěmi. Jako jediný politik výrazněji bodoval například na TikToku. V době pandemie, kdy virtuální prostor byl jediným možným způsobem komunikace, získal krajně pravicový politik značný náskok. Dnešní dvacátníci nezažili nic jiného než dvoucifernou inflaci a strach o budoucnost. „Pro řadu mladých lidí je Javier Milei spíše influencerem než politikem“, říká v rozhovoru socioložka. Podle ní se mu podařilo zaujmout mladé lidi, kteří často pracují v prekarizovaných zaměstnáních a dříve by tíhli spíše k peronismu v levicovém voličském spektru.

Když v roce 2009 tehdejší peronistická prezidentka Cristina Fernández de Kirchner primární volby prosadila, cílem mělo být zvýšení občanské participace a snížení fragmentace, protože strany s méně než 1,5 % se hlavních voleb nemohou účastnit. Změna volebního systému se samotné prezidentce Fernández de Kirchner tehdy vyplatila a v následujících volbách vyhrála hned v prvním kole. V tu dobu ale Facebook teprve nabíral na síle a další sociální sítě ještě neexistovaly. Dnes je ale situace opačná a evidentně nahrává spíše politikům, jako je Javier Milei.

Čtěte také

Karel Barták: EU a Latinská Amerika oživily dialog, od summitu se však čekalo víc

Nízká volební účast v primárkách, která je stejně jako u hlavních voleb povinná, naznačuje rozčarování voličů a odmítnutí stávající politiky. Přesto lze předpokládat, že v případném druhém kole prezidentských voleb krajně pravicového kandidáta porazí ať už peronistický kandidát Sergio Massa nebo pravicová politička Patricia Bullrich. Už teď je ale jasné, že se Mileimu bude dařit to, co se krajně pravicovým politikům daří po celém světě - určovat o čem a jak se v prezidentské kampani bude debatovat.

Poslechněte si komentář Evy Svobodové.