Češi jsou na sebe navzájem mimořádně přísní, říká sociolog Martin Buchtík
Jaké příběhy si o sobě jako Češi říkáme? Tuhle otázku si klade sociolog Martin Buchtík ve své nové knize Různá vyprávění o jedné společnosti. Shrnuje v ní výsledky několika výzkumů veřejného mínění z posledních let a tvrdí, že jako společnost vnímáme stav země možná černěji, než jaký doopravdy je. A taky, že se na sebe koukáme dost přísnýma očima.
„Příběhů denně slyšíme desítky. Vyprávíme si příběhy o aktuálních tématech, o kterých se jako společnost přeme, ale taky tu máme velké ustavující příběhy, třeba o tom, co je to spravedlnost,“ popisuje sociolog z Ústavu empirických výzkumů, co slovo příběh nebo vyprávění v jeho profesi znamená.
Co podle něj v příbězích o české společnosti nejvíc chybí? „V Česku nám z debat o nejrůznějších věcech strašně často vypadávají socioekonomické faktory. Mluvíme o sobě jako o hodně rovnostářské společnosti, přitom tu ale různí lidé žijí opravdu různé životy,“ popisuje. „Máme tendenci strašně často hodnotit, kdo si co zaslouží a nezaslouží. Upíráme často celým skupinám nárok na pomoc nebo sociální podporu. Přitom ale zapomínáme, že asi nejdůležitější lidskou potřebou je pocit důstojnosti a uznání. Neustálými debatami o zásluhovosti se o něj ale vzájemně připravujeme.“
Co mají Češi na mysli, když tvrdí, že bychom měli být druhé Švýcarsko? Poslechněte si celou epizodu Vlny.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
