„Chceme prostě přežít v centru.“ Jak Airbnb změnilo naše města a co s ním bude dál?

2. duben 2020

Airbnb a další platformy nabízející „sdílené“ ubytování ovlivňují situaci na trhu s bydlením po celém světě. Do vyhrocené debaty mezi jejich příznivci a odpůrci ale vstoupila koronavirová krize a „sdílený“ byznys se začal hroutit. Vrátí se turisté, nebo zůstanou Airbnb byty místním? A za jakou cenu? V sérii magazínu Spot Město v éře Airbnb se podíváme na „sdílené ubytování“ z různých úhlů. V první části uslyšíte rozhovory s jejich odpůrci natočené ještě před pandemií.

Podle některých odhadů se na krátkodobé ubytování pro turisty pronajímalo v Praze ještě v únoru 2020 mezi 13 až 15 tisíci bytů. Na přelomu března a dubna je většina těchto bytů prázdných nebo se je jejich majitelé snaží pronajmout místním. Můžete si tak za pár tisíc pronajmout velký byt v samotném centru hlavního města, často ovšem za cenu smlouvy na pár měsíců. Na podzim vás tak může čekat podstatné zvýšení nájmu nebo rovnou výpověď.

Idea sdílení volného místa ve vlastním bytě vznikla v roce 2008 a zpočátku asi jen málokdo tomuhle nápadu nefandil. Sdílená ekonomika využívající digitální prostředí vypadala jako sympatická iniciativa zdola a ideální model pro 21. století. Během pár let se ale z podobných platforem stal výnosný byznys, kterého se chytly velké firmy a nadnárodní korporace. Většinu takto nabízených bytů dnes pronajímají právě podnikatelé, ne obyčejní občané, kteří si chtějí přivydělat. 

Obrovské množství bytů, které místo místních využívají – tedy ještě nedávno využívali – turisté, významně ovlivňuje situaci na trhu s bydlením. Politici, veřejnost ani odborníci se ovšem neshodnou, jak velký podíl mají platformy typu Airbnb na současné krizi bydlení, ani na tom, jestli a jak takzvanou sdílenou ekonomiku regulovat nebo omezovat. Na jedné straně stojí obhájci volného trhu a svobodného nakládání s vlastním majetkem, na druhé zastánci regulací ve prospěch místních obyvatel a městských samospráv. A hlavně samotní starousedlíci, kteří přeměnu běžných domů na ubytovací zařízení zažívají každý den na vlastní kůži. 

V únoru 2020 došla trpělivost neformálnímu kolektivu Stopairbnb.cz, který obsadil takto pronajímaný byt v Jindřišské ulici. V domě bylo tehdy pro „airbnb“ ubytování využíváno 13 bytů z 16. „Na Airbnb nedoplácí jen lidé, kteří v takových domech bydlí, a pozbyli tak soukromí, ale my všichni,“ říkají v rozhovoru mluvčí iniciativy. „I kvůli Airbnb se výrazně zvyšují nájmy a mnoho z nás už si pomalu nemůže život v Praze vůbec dovolit,“ vysvětlují protestující. Do celovíkendové akce s kulturním programem se zapojili také starousedlíci, mezi nimi i členové spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy.

Z protestu Stopairbnb.cz

„Chceme dosáhnout dodržování platných zákonů,“ shrnuje základní cíl spolku předseda jeho výboru Petr Městecký. Spolek se snaží bránit práva bydlících, ať už majitelů bytů, nebo nájemníků. „Kvůli Airbnb jsme přišli o domov. Naše domy už nejsou místem, kde se můžeme cítit v bezpečí. Nejsme pravičáci, nejsme levičáci, chceme prostě jen přežít v centru, kde jsme doma,“ říká Městecký. V rozhovoru obsáhle popisuje, která nařízení a zákony podle něj současná praxe porušuje a proč byla zatím jednání s politiky o nápravě spíše neúspěšná.

Spolek nevidí řešení v narovnávání podnikatelských podmínek, které navrhují někteří politici, ani v částečných regulacích tohoto podnikání. „Vraťme Airbnb na jeho počátek, což je air, bed and breakfast. Dovolme pronajímat jen pokoje nebo části normálně obývaných bytů,“ navrhuje Petr Městecký.

„Vím tady o případech, kdy je lidem násilím vyhrožováno, aby třeba nevolali na neukázněné turisty policii.“ S jakými problémy se potýkají lidé v domech, kde je převaha „airbnb“ bytů? A jaká navrhují řešení? Poslechněte si rozhovory v audiu magazínu Spot. V dalších částech série Město v éře Airbnb uslyšíte názory magistrátních politiků, představitelů Prahy 1, poskytovatelů krátkodobých pronájmů i odborníků. Podíváme se také na to, jak situaci ovlivňuje současná globální krize.

autor: Alžběta Medková
Spustit audio