Členství jen pro Romy, co pracují a platí dluhy? O vztahu křesťanských církví k Romům s religionistkou Lydií Medkovou

K výzkumu Lydii přivedl článek o Romech v evangelickém časopise z roku 1909. Pisatel na jeho konci položil otázku. „Co všechno křesťanstvo za 500 let, co tu Romové jsou, co pro tento cizí, pohanský národ udělalo?“ Lydie ve výzkumu zjistila, že církevní práce s Romy je dnes víc, než čekala.

Lydie Medková s Klárou Staňkovou, Petrem Wagnerem a Fatimou Rahimi|foto:Tereza Kunderová, Český rozhlas

Pravidelné bohoslužby se u Romů větší oblibě netěší. Podle Lydie častěji navštěvují jiné typy aktivit: „U římských katolíků se Romové nejvíc účastní obřadů životního cyklu. Jde o křty, o svatby a pohřby. U nekatolíků je to hodně spojené s misijními aktivitami, například s kluby pro mladé.“ Další zásadní rozdíl, který Lydie objevila mezi Římskokatolickou církví a nekatolickými církvemi, byl důraz na pravidla. Pro katolické kněží bylo důležitější, že jsou Romové nějakým způsobem věřící, na dodržování pravidel víc záleželo nekatolickým duchovním.

Čtěte také

Bůh je všude, nejen v gádžovském kostele. Hergot! o romské spiritualitě s Janem Ortem

Některá církevní společenství vytvářejí také přímo romský program. Jeden z prvních romských sborů v Česku založila Jednota bratrská v Novém Městě pod Smrkem. Romských sborů je ale v Česku více.

Proč by chtěl kazatel Církve Bratrské odpírat členství ve sboru Romům, kteří nepracují nebo nesplácejí dluhy? Působí v Česku duchovní romského původu? Jaké církve pořádají romské bohoslužby? A s jakými reakcemi se Lydie na svůj výzkum setkala? Dozvíte se v Hergot!u.