Cyklovýprava na Pamír byla nádherná, ale náročná, vypráví cestovatel Petr „Mužík“ Blahut

Petr „Mužík“ Blahut ujel 54 000 výškových metrů na cyklocestě po Tádžikistánu a Kyrgyzstánu
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr „Mužík“ Blahut ujel 54 000 výškových metrů na cyklocestě po Tádžikistánu a Kyrgyzstánu

Farmář, konzervatorista a cyklocestovatel Petr Blahut alias Mužík, jak si říká na sociálních sítích, se po dvou měsících toulek vrátil z Tádžikistánu a Kyrgyzstánu.

54 000 výškových metrů najezdil na kole řečeném Oslík během dvou letních měsíců své cyklovýpravy Petr Blahut. Vyšlo by to, jak si sám cestovatel spočítal, na 95× vystoupání z Petrových rodných Domažlic na Čerchov.

Dva měsíce bez deodorantu jsou vlastně skvělá věc

Trasa začínala ve čtyřicetistupňových vedrech na letišti v Manasu u hlavního města Kyrgyzstánu Biškeku a rychle stoupala do prvních sedel, která se na začátku léta vyznačovala nejen velkou nadmořskou výškou, drsnými kamenitými cestami, ale také zbývající sněhovou pokrývkou. Petr Blahut jimi mířil dál na jih. „Udělal jsem si na mapě takovou osmičku, improvizoval jsem, ale moc možností na Pamíru zase není. Jsem fanda map, žádnou GPS jsem neměl, ale problémy s orientací jsem neměl, i když cesta občas mizí. Vybavení jsem také moc neměl. Jedinou náhradní duši jsem věnoval páru, který jsem na cestě potkal,“ říká o svých přípravách. „Smrděl jsi?“ zněla otázka v cestovatelském magazínu Radia Wave. „Smrděl jsem dost. Večer ve spacáku bych byl leckdy radši umytý a voňavý, ale nějak to k tomu prostě patří. Dva měsíce bez deodorantu jsou skvělá věc!“ odpovídá domažlický cestovatel.

Hans Zimmer i Padesát odstínů šedi na Pamíru

Během cesty zápasil s vysokou nadmořskou výškou i s vleklými žaludečními problémy, mnohokrát to chtěl zabalit. „Na hranicích s Afghánistánem mě bodla nějaká teroristická vosa, natekla mi ruka až k rameni,“ vypráví jednu z peripetií. Okamžiky nadšení i zdrcené nálady zachycoval na kameru a sestříhal z nich zhruba 50minutový cestopis. Ve sluchátkách měl k mocným panoramatům Ťan-šanu a Pamíru kapely jako Mumford and Sons, Eddieho Veddera, Hanse Zimmera i audioknihy včetně Padesáti odstínů šedi. „Rozptýlí mě to a zaměstnává to mozek, když člověk nechce přemýšlet nad smyslem života,“ usmívá se Petr Blahut. „V některých vysokohorských pouštních pasážích jsem si připadal jak Frodo, když šel do Mordoru,“ vypráví své pocity. Nejvyšším bodem jeho cesty bylo sedlo Ak Bajtal, 4 655 metrů nad mořem. Petr si tam nasbíral půl kila kamenů, které přivezl domů jako suvenýr…

Poslechněte si celé vyprávění o pamírské cyklocestě po Kyrgyzstánu a Tádžikistánu!

Spustit audio

Související