Demencí trpí i čtyřicetiletí, netýká se jen seniorů. Léčit ani zpomalit ji ale nejde, říká lékařka

25. září 2020

Zapomínáme občas každý. Že by poruchy paměti mohly souviset s počínající demencí, bychom měli zvažovat, když nám stav vadí a komplikuje život nebo když nás na to opakovaně upozorňuje okolí. „Nabádáme lidi, aby brali paměť jako měřitelnou entitu, podobně jako si měří tlak nebo glykemii,“ říká vedoucí lékařka Gerontologického centra Iva Holmerová.

Ani když se kognitivní poruchy vyšetřením potvrdí, nemusí být způsobeny demencí. Mohou za nimi být deprese, poruchy štítné žlázy nebo i poruchy funkce srdce.

Iva Holmerová

V současné době u nás žije přibližně 150 tisíc lidí s demencí, podle Holmerové se však tento počet do poloviny století pravděpodobně zdvojnásobí. Častěji demencí trpí ženy. Vedou v jednotlivých věkových kategoriích i v absolutních počtech. Mimo jiné i proto, že se dožívají vyššího věku než muži.

Léčba demence ani její zpomalení není k dispozici. Někdy lékaři přistupují k léčbě či tlumení některých symptomů nemoci například podáváním léků na podporu kognitivních funkcí nebo antipsychotik.

Jak obtížné je komunikovat o diagnóze s pacientem, který si uvědomuje důsledky, a tedy si s trochou snahy i dokáže představit, jaký „konec“ ho čeká? Co trápí osoby pečující o člověka s demencí? A je možné demenci nějak účinně předcházet? Poslechněte si Diagnózu F s lékařkou Ivou Holmerovou.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.