DESKA TÝDNE: Beckův eskapický pop má na Hyperspace osvobozující lehkost

Beck
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Beck

Na minulé desce Colors pracoval Beck čtyři roky. Přinesla mu tři ceny Grammy a uvázala k noze kouli odpovědnosti nesnížit v budoucnu vysoko nasazenou kvalitativní laťku. Gordický uzel za něj rozseklo setkání s urban producentem Pharrellem Williamsem. Z původně jednorázové studiové spolupráce totiž vzešel během krátké doby materiál nového alba. Proti pečlivě promyšlené konstrukci postavili lehce nahozenou skicu a neminuli cíl.

Úskalím podobně vzniklých nárazových projektů bývá nedostatek odstupu od horečnaté práce, výhodou naopak čerstvost a přímočarost vzniklé muziky. Té pomohla sázka na elektroniku, která novince Hyperspace vévodí. Pharrell skrze ni provázal chillwave položky Uneventful Days nebo Die Waiting s energií prokrveného blues Saw Lightning a baladami Chemical nebo Everlasting Nothing. Vlivy urban music ale najdeme na většině alba. Vzhledem k tomu, že s podobnou muzikou Beck dříve už mnohokrát koketoval, jedná se o celkem přirozené spojení. Navíc tam, kde se Williams necítil ve své kůži, přispěchala další producentská esa, jako Greg Kurstin nebo Paul Epworth.

K poslechu alba láká poměrně zajímavá sestava hostů. O producentech už řeč byla, vedle nich se v různých skladbách u mikrofonu vystřídali Sky Ferreira, Terrell Hines nebo Chris Martin z Coldplay. Ani jeden z nich na sebe ale nestrhává pozornost, všichni pomáhají Beckovi dostat až na výjimky atmosférickou desku do bájného hyperprostoru. Prostoru, v němž se autor chce odstřihnout od všech patálií, se kterými se během pozemského plahočení potýká. „Ve stratosféře,“ zpívá Beck ve stejnojmenné skladbě elegantnějším hlasem než obvykle, „bych se mohl někam vytratit.“

Hyperspace je hudební pohádka, která je silná především ve své základní náladě, kdy se Beckovi podařilo propojit popově zasněný rukopis s Williamsovou analogovou elektronikou. Od čtrnácté řadové desky by bylo zbytečné očekávat zázraky podobné předchozímu albu Colors. Takové ambice ale autoři popově eskapické Desky týdne pravděpodobně neměli ani na minutu.

Jak došlo ke spojení Becka a Pharrella Williamse? Jakým způsobem se na novince obtiskla předchozí deska Colors a podařilo se vůbec spojením amerického univerzála Becka s urban producentem Pharrellem Williamsem vykřesat na Hyperspace něco zajímavého? Poslechněte si kompletní recenzi aktuální Desky týdne!

Beck – Hyperspace (Capitol / Universal Music, 2019)