Devadesátky měly atmošku, jako když v zoo otevřete všechny klece

Zajímavý byl také setting natáčení posledního dílu podcastu Buchty: Zuzana a Stanislav se mačkali v kontribuční budce u jednoho mikrofonu, zatímco Ivanka si sama hověla v pohodlném studiu v Praze. Zuzana na začátek Ivanku informovala o tom, že si Stanislav v rozhlasové budově mimoděk pořídil plastový kelímek na vodu, pak se za toto plýtvání ale začal stydět a rozhodl se tedy, že z inkriminovaného kelímku vyrobí dárek pro manželku k Vánocům.

Zuzana se pak Standy ptala na to, zda se za komunismu zúčastnil spartakiády. Ivanka Standovi vysvětlila, že má Zuzana na spartakiádu kink, protože si ji spojuje s tzv. spartakiádním vrahem a že zločiny tohoto typu masivně sleduje. Standa uvedl, že byl na spartakiádě mnohem dříve než v roce 1985 a od účasti si sliboval, že tam sbalí nějakou starší dívku, což se ale nestalo. Pak ještě přišly na přetřes chmelové a bramborové brigády a pak bylo možné volně přejít ke vzpomínkám na devadesátá léta.

Stanislav nostalgicky vzpomínal na to, jak po tzv. sametové revoluci manželce k její nevoli na stáncích kupoval oblečení vyřazené z Německa a kterak na ulicích pozoroval nově vzniklé reklamní agentury a čajovny, které ale moc nefeeloval. Pedagog také přiznal, že je boomer, který preferuje hospody a mohlo se jít domů.

Chcete si přemítat o tom, že devadesátky byly nejen věkem skořápkářů, kazet, mechanických struhadel, ale i érou lahodných nudlí se sójovkou? Pusťte si do uší a duše Buchty a možná se Vám to zadaří.