Dočká se nádraží Vyšehrad opravy, nebo dřív spadne?
Výrazně poškozená fasáda, ochranná síť proti uvolňujícímu se zdivu, chybějící části vnější výzdoby. Novorenesanční budova nádraží Vyšehrad je dlouhodobě zmiňována v souvislosti s památkami, které chátrají a hrozí jim zánik. Poslední dobou se ale objevují zprávy o tom, že se domu blýská na lepší časy. Opravdu?
„Je to poměrně zajímavá stavba, která nemá rysy úřední architektury, jaké měly starší nádražní budovy. Tato budova se naopak snaží tvářit spíše jako městský dům. Na to, že se jedná o nádraží, vlastně upozorňuje dvojice naznačených věží. V téhle budově by klidně mohla být umělecká škola. Tak jak jsem to viděl v Baltimoru, kde má vysoká škola umění své ateliéry.“ Plánů na budoucí využití půlstoletí nefunkčního nádraží Vyšehrad se od roku 2001, kdy byla stavba prohlášena za kulturní památku, vyrojilo několik – včetně kulturních, které by si představoval i kunsthistorik Jindřich Vybíral.
Budovu z roku 1905 na spojovací trati Praha-Smíchov – dnešní hlavní nádraží architekta Jana Heindla výrazně poznamenala nepodařená rekonstrukce z konce 80. let, kdy do domu začalo zatékat. K nepříznivému vlivu času po roce 2007, kdy objekt koupila firma TIP Estate, přispěly i některé protiprávní kroky – stržení památkově chráněné čekárny nebo pokácení stromů v okolí nádraží. Od roku 2008 se objevují první studie na rekonstrukci.
„Došlo ke snížení výšek, zmenšení objemu plánovaných budov, to znamená, že ta jedna budova, která přiléhá ke stávajícím domům, byla dána do podoby, která je přijatelná i pro nás památkáře. A ta druhá samostatná budova byla samozřejmě taky snížená,“ uvedl loni v říjnu ředitel odboru památkové péče pražského magistrátu Jiří Skalický. V areálu nádraží Vyšehrad bude podle stavebního řízení stát polyfunkční budova s podzemními garážemi a administrativní budova, nádražní budova přitom projde rekonstrukcí. „V našich podmínkách třeba bylo to, aby nás investor nechtěl přechytračit. Jedna z věcí je, že harmonogram stavebních prací musí být takový, aby nejdřív došlo k zabezpečení a obnově té původní budovy nádraží, teprve pak přijde na kolaudaci nových budov.“
Cesta ke konsenzu mezi architektonickým ateliérem Omicron K, který ve věci zastupuje nynějšího investora – společnost RailCity, památkáři a stavebním úřadem Prahy 2 přitom nebyla snadná. „Ten projekt už se táhne skoro šest let, doufám, že opravdu jsme těsně před vydáním stavebního povolení. My jsme podali žádost o stavební povolení předloni v prosinci,“ dokresluje aktuální situaci Martin Kotík z atelieru Omicron K. Posledním krokem k obdržení stavebního povolení je podle vyjádření stavebního odboru Prahy 2 smlouva s distributorem elektřiny. „Ta smlouva už je podepsaná, stanovisko už je na distribuci, na rozvodných závodech. A tento týden bychom měli dostat stanovisko, možná v pondělí až,“ upřesňuje Kotík.
Ohledně termínu začátku stavby, která by měla spolknout něco přes 200 milionů a trvat maximálně rok a půl, je ale opatrný. Předtím než povolení nabyde právní moci, mohou do časového plánu výstavby výrazně zasáhnout odvolací lhůty. Případná úřední přetahovaná tak může současný stav nádraží Vyšehrad zakonzervovat ještě na měsíce, v horším případě roky. Trpělivost přitom evidentně dochází i veřejnosti, tedy téměř deseti tisícům účastníků facebookové události Chceme rekonstrukci nádraží Vyšehrad. „K téhle stavbě mám citový vztah už od dětství. Má to dvě myšlenky. Jednak na podporu téhle věci a zároveň se mi líbí, že se lidé dokážou semknout a o něčem diskutovat napříč věkem. Tam mluví padesátiletí s dvacetiletýma,“ zdůvodňuje svoji facebookovou iniciativu její zakladatel Jakub Beran.
Vyšehrad přitom ani zdaleka není mezi nádražími, která mají pohnutý osud, výjimkou. To ostatně potvrzuje i Jindřich Vybíral: „Takovým pozitivním příkladem je přestavba budovy v Ostravě ve Svinově. Stavba prokoukla a je skvostem současné architektury. Já osobně mám rád současný stav nádražní budovy v Suchdole nad Odrou. Naopak velmi smutným příkladem je to, co se chystá v Havířově. České dráhy chtějí zbořit velmi zajímavou budovu, která je jedinečným příkladem tzv. bruselského stylu.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
