Dříve lidé na dovolenou nejezdili, dnes je třeba zpracovat nahromaděný stres
„Čtrnáctidenní dovolená a delší je ideální. Za týden si člověk moc neodpočine, tři až čtyři dny se přelaďujeme na dovolenkový režim,“ říká v Balancu psychoterapeut Michal Mynář. Současný běžný životní styl nás vlastně nutí jezdit na dovolenou. Tempo života se zrychluje a potřebujeme delší období na regeneraci. Dříve na to lidé nebyli zvyklí, pouze děti znaly prázdniny. Jak volno smysluplně využít, odpočinout si a nevrátit se do pracovního pekla?
„Potřebujeme období, kdy vypneme. V pracovním i v rodinném životě je spousta stresů, které nemáme šanci odžít.“ Není neobvyklé, že jsou lidé za začátku dovolené vystresovaní. Objeví se neodžité emoce, můžeme být dokonce úzkostní a cítit strach, není to nic neobvyklého. Navíc jsme najednou v neznámém prostředí a často s blízkými, kteří zažívají podobný nápor. Také spolu najednou trávíme více času než běžně, a to ještě na menším prostoru, než na který jsme zvyklí z domova.
„Často dojde ke střetávání očekávání a reality. Dovolená je čas, který bychom si měli užívat a mělo by nám být dobře. Ale není.“ Na dovolené bychom se měli věnovat tomu, na co přes rok nemáme čas. Pokud trávíme většinu dne sezením v kanceláři, je pobyt a pohyb v přírodě lepší. Nic se ale nemá přehánět, když celý rok zanedbáváme svou fyzickou kondici, není dobré se to pokusit dohnat extrémní zátěží během 14 dní. Naopak lidé, kteří pracují třeba venku a fyzicky aktivně, mohou během volna vyhledat ležení na pláži nebo třeba hrát počítačové hry. Všeho ale s mírou, samozřejmě.
„Spousta lidí se domluví se svými blízkými na společné dovolené. Kdy a kam. Ale nedomluví si představu o dovolené.“ Zklamaní tak mohou být nakonec všichni. Někdo chtěl ochutnávat mořské speciality, jiný se válet u moře a třetí zase chodit po kopcích nebo po muzeích. Dopředu si stanovit, jak dovolenou a s kým chceme trávit, je důležitější, než kde a kdy se odehrává. Rodiny nebo partneři nemusí jezdit společně, pokud jejich vztah funguje a je zdravý, snesou lidé určitě pár dní bez sebe. Dokonce vystoupení ze stereotypu může prospět. Naopak, pokud jsou v problematické fázi nebo se doma spíše míjejí a existují více jako dvě individuální já než jako my, pak se společná dovolená nabízí.
Teploty stoupají, Země umírá a dovolená v nedohlednu? Ulevte si u knižních tipů Radia Wave
Temná záhada z argentinských pamp, zneklidňující zápisky ze šumavských lesů nebo hrdinný, ale marný boj Komančů. Letní knižní tipy od Jáchyma Topola, Anny Cimy, Jana Škroba a dalších literárních osobností ve skutečnosti moc úlevné nejsou. Rozhodně je to ale dávka kvalitní literatury, která vám obohatí léto, ať už ho milujete, nebo nenávidíte.
„Pro živnostníky nebo lidi v nezastupitelné pozici může být dovolená klínem, který je vražený do pracovního procesu.“ Pro některé je odjet na dovolenou složité, paradoxně období volna může být ještě více stresující, protože nejsou přímo v místě dění své práce a nemohou ji ovlivňovat. Přitom během odpočinku je důležité se od pracovních povinností a ideálně i myšlenek odpoutat. To se týká i návratu, není vždy dobré hned po příjezdu domů jít do práce. Mnoho lidí si bere den i dva volna navíc. Progresivní společnosti všechny e-maily během dovolené smažou a nastaví automatickou odpověď, že pokud byl e-mail důležitý, ať se odesílatel ozve znovu po našem návratu.
Pusťte si celý Balanc o dovolené, odpočinku a nestresujícím návratu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
