Důvodů opustit Spotify je milion. Joe Rogan je z nich tím nejmenším

V průběhu pandemie si Rogan vysloužil kritiku mnohých expertů za to, že nezodpovědně informuje o koronaviru a očkování. Zatímco názory odborníků až takové pozdvižení nevyvolaly, hromosvodem publicity se stal zpěvák Neil Young, který dal Spotify ultimátum – buďto stáhnou obsahy Joea Rogana, nebo zpěvákův katalog. Young prostě nechtěl být na jedné platformě s kontroverzním podcasterem.

Spotify zareagovalo očekávatelně. Rogan pro ně byl úlovkem, který pomohl nakopnout jejich podcastovou sekci, a údajně jim denně přináší množství streamů srovnatelné s řadovým albem Taylor Swift. Proto to byl Young, kdo stream opustil.

Čtěte také

Bída streamovacích služeb spočívá v tom, že se chovají přesně jako ostatní technologičtí giganti

Rogan natočil dlouhou reakci, ve které se částečně omlouvá za přešlapy. Především ale zdůrazňuje, že je odhodlaný lépe vybírat hosty a zařídit, aby bezprostředně po sobě více zaznívaly i opačné hlasy než například varování a relativizace účinnosti koronavirových vakcín. Navíc prý nemá problém s tím, aby se ke koronavirovým dílům Spotify přidalo upozornění, které posluchače nasměruje i k jiným informačním kanálům.

Spotify následně odstranilo 70 starších dílů Roganova podcastu (prý přímo na jeho žádost), přičemž mnoho z nich bylo z doby dávno před pandemií. Ironií osudu je, že některé z nich se potýkaly s tématem cenzury.

Jakmile trochu odezněla první kauza, spustila se druhá. Hudebnice India Arie oznámila, že i ona stahuje ze Spotify svou hudbu. Na Instagramu svůj odchod odůvodnila nikoli Roganovými výroky o pandemii, ale jazykem, jaký používá ve věci rasových otázek – odkazovala přitom na starší video, které kompiluje Roganovo používání „slova na n“.

Následovala další Roganova omluva, ve které se obhajuje tím, že video vytrhává jeho výroky z kontextu. Slovo prý používal výhradně v citacích a dnes mu nepřijde v pořádku ani to.

O obou kauzách nelze uvažovat bez kontextu amerického mediálního prostředí. Zatímco Roganova hvězda v posledních letech strmě stoupala (poháněna jeho civilní a občas nutně problematickou polohou „nevím nic, jen se ptám“), „tradiční“ velká média zažívají obzvláště od odchodu Donalda Trumpa z Bílého domu výrazný propad čtenosti a sledovanosti.

Rogan, který mnoho let budoval své publikum mimo korporátní kanály, je proto mediálním domům velkým trnem v oku. Má bezpochyby máslo na hlavě, ale pohoršení nad ním působí přinejmenším hodně selektivně v porovnání s tím, jak fatálně selhávala velká média při pokrývání pandemie.

Nic z uvedeného nemá být vyslovením souhlasu ani s názory šířenými Roganem, ani s obchodním modelem Spotify. Důvodů, proč si zrušit účet na Spotify, by bylo spousta i bez Rogana – od mizerných honorářů pro umělce, kteří by měli být pro službu tím nejdůležitějším, až po velmi pochybné investice ředitele firmy. A jakkoliv ani konkurenční platformy nejsou často žádný med (ostatně Youngem propagovaný Amazon patří k těm problematičtějším), alespoň trochu lepší alternativy existují.

U Spotify je nutno uznat, že si jeho vedení alespoň symbolicky uvědomuje problematičnost toho, kolik peněz poskytlo už tak silnému podcasterovi. Před několika dny platforma oznámila, že obdobnou částku investuje do podpory marginalizovaných tvůrců. Ani to ovšem nevyřeší dlouhodobé problémy s ekosystémem distribuce hudby. Tím spíš, že platformy jako Spotify, které se soustředí především na co nejnižší ceny pro koncového zákazníka, jsou spíš součástí problému než jeho řešením.

Stejně tak ale není řešením deplatforming postav, jako je Rogan. Amerického nejvyššího soudce Louise Brandeise cituji často a rád: „Když je dost času odhalit nepravosti a lži skrze diskuzi, je správným lékem více řeči, nikoli vynucené ticho.“ Joe Rogan si je toho dle své reakce alespoň částečně vědom. Lze totéž říct i o kriticích požadujících jeho konec?

Jakou roli hrají v kauze velké americké mediální domy? A proč  umlčení kontroverzního podcastera není nejlepším řešením? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera.