Filipíny krvácí ve válce proti drogám. Hrozí návrat autoritativního režimu?
„K dnešnímu dni je to osm tisíc zabitých za prvních osm měsíců Duterteho vlády. To je závratné číslo a dost mě zaráží, že prezident to nemá problém označovat za úspěch.“ O krvavé válce proti drogám na Filipínách jsme On Air mluvili s novinářem Českého rozhlasu Plus Pavlem Vondrou, který se do země dlouhodobě vrací a je mimo jiné autorem knihy o historii Filipín.
„Koncept války proti drogám je překonaný, nefungoval nikde, kde ho zkoušeli, ať už jde o Kolumbii, nebo Mexiko. Proti drogám se určitě dá bojovat, ale nějak gramotněji než tím, že budeme prostě zabíjet lidi,“ říká Pavel Vondra. Vysvětluje, že oběťmi na odstřel jsou na Filipínách nejen dealeři, ale i uživatelé. I lidé, kteří se náhodou nachomýtnou do situace, ve které se prodávají drogy, se jednoduše zabíjejí. „Jen v jedné třetině případů z těch osmi tisíc přitom jde o zdokumentované policejní operace. Ve zbylých dvou třetinách případů nevíme, kdo ty lidi zabil. Údajně jsou to vigilantistické skupiny, které berou spravedlnost do svých rukou, může to být i sousedská odplata, ve které si lidé vyřizují účty. Případy se zpětně neprošetřují, takže je to takový Divoký západ na východě.“
Boj proti drogám byl ústředním bodem Duterteho předvolebního programu a jeho podpora u veřejnosti zůstává stále velmi vysoká, kolem osmdesáti procent. Problém drog přitom na Filipínách nebyl tak dramatický. „Rozhodně nejde o nějaký narko stát, drogy tam jsou, ale situace nevyžadovala tak radikální řešení s obrovskou mobilizací policie a armády. Neměl jsem pocit, že by zrovna tohle byl na Filipínách ten hlavní problém. Tím je bezesporu velká chudoba,“ vysvětluje Pavel Vondra. Vedle problematické politické správy jsou Filipíny opakovaně vystavované ničivým tajfunům. I proto má země velmi vysokou míru migrace za prací. „Až deset procent populace, nějakých deset milionů lidí, pracuje v zahraničí a posílá peníze domů. Pro filipínskou ekonomiku je to nezanedbatelná položka. I u nás dnes začínají být populární například filipínské chůvy. Filipínci totiž mají dobrou pověst zodpovědných pracovníků a jsou skvěle jazykově vybavení, skoro všichni tam mluví anglicky,“ vysvětluje Pavel Vondra.
Filipíny v 70. a 80. letech finančně vysál autoritativní režim Ferdinanda Marcose. Zneklidňující je, že aktuální prezident Duterte se netají sympatiemi k Marcosovi, kterému nechal vypravit slavnostní pohřeb. „Předchozí vlády odmítaly vydat povolení k Marcosově pohřbu, načež ho Duterte nechal pohřbít na hřbitově hrdinů. Teď navíc hrozí návrat rodiny Marcosů do vlády, jeden z členů rodinného klanu je senátorem a Duterte by ho rád viděl ve vládě jako viceprezidenta.“ Na znepokojivý vývoj a porušování principů demokracie v zemi upozorňují vedle domácí opozice i nezávislé mezinárodní organizace. „V posledních dnech se situace na politické scéně hodně vyhrotila. Tak za týden nebo měsíc se možná budeme bavit o politické krizi. Dosud se Duterte opíral v Kongresu o takzvanou supervětšinu, kdy ho podporovala nebo alespoň nekritizovala opozice. Minulý pátek ale Duterte zatkl bývalou ministryni spravedlnosti Limu, která je jednou z nejvýraznějších kritiček jeho drogové války. Je vyšetřovaná pro údajné napojení na drogové podsvětí, je ve vazbě a bude postavená před soud. Na to opozice zareagovala velmi kriticky a vyhlásila, že je potřeba bojovat za základní principy demokracie.“
Poslechněte si celý rozhovor o průběhu a politických a společenských souvislostech filipínské války proti drogám.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
