Generace na rozcestí: Co na těch extrémistech vidí?

5. listopad 2012

Co mladé lidi žene do průvodů krajní pravice? V tomto díle Generace na rozcestí jsme pátrali v Maďarsku i v Čechách.

Maďarsko Maďarům?
Maďarsko má s pravicovým radikalismem už bohaté zkušenosti. Po romských osadách pochodují různé fašizující gardy, na shromážděních v hlavním městě nadávají Židům i Romům. Politická strana Hnutí za lepší Maďarsko je třetí nejsilnější v parlamentu, její podpora roste, zdá se, že s ní bude třeba počítat dlouhodobě. Získává přívržence nejen v méně vzdělaných a starších vrstvách obyvatel, ale i u vzdělaných mladých lidí, kteří jsou na začátku své dospělé životní dráhy...

Krištófovi je 23 let, žije na vesnici, studuje v posledním ročníku vysoké školy a bude z něj sociální pracovník. Romům se ale věnovat nehodlá. Pro ty, kteří se nechtějí asimilovat, nemá řešení, ale myslí si, že víc peněz by stát na soužití Maďarů s Romy věnovat neměl, 600 let pokusů o asimilaci podle něj stačilo. Tamásovi je 26 let, pracuje jako pojišťovací agent, žije v okrajové čtvrti Budapešti. K radikálům se dostal od levice, která ho hluboce zklamala.

Jeden během studií narazil na romský problém, což ho posunulo k radikální straně. Druhého k radikálům přivedla matka jeho přítelkyně. Oba jsou mladí a spíš opakují slogany krajně pravicových vůdců, než že by byli přesvědčení straníci. Do náruče krajní pravice je nedohnala bída nebo beznaděj, ale spíš pocit, že se v Maďarsku potlačuje všechno, co je – nebo chce být – maďarské…
O tom, jak tito dva mladíci přemýšlejí, si udělejte obrázek v reportáži našeho budapešťského spolupracovníka Gregora Martina Papucska.

0:00
/
0:00

Čechy Čechům?
Podle odborníků na pravicový extremismus není situace v ČR ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nijak výjimečná ani kritická. Přesto tu extrémní a xenofobní názory jistou odezvu nacházejí – a jak ukázaly například nedávné studentské volby, v nezanedbatelné míře právě mezi mladými a nadprůměrně vzdělanými lidmi. Proč tomu tak je a co podobným tendencím ve společnosti nahrává?

„Svůj podíl na tom mají politické elity. Vytvářejí prostředí, které do jisté míry legitimizuje určitý způsob přemýšlení o sociálních problémech. Ten se dá shrnout slovem ‚nepřizpůsobiví‘,“ říká sociolog Ondřej Císař. Podle něj je u nás dlouhodobě podceněn i význam vzdělávání a výchovy k občanství a spoluzodpovědnosti za společnost. „Na druhou stranu vzdělání není samospasitelné. Vedle něj je klíčové také hodnotové zakotvení člověka,“ dodává.

02432284_6.jpeg

Právnička Klára Kalibová se zabývá oblastí, která s pravicovým extremismem úzce souvisí – pomáhá obětem násilí z nenávisti. Podotýká, že extrémní pravice se společenskými problémy pracuje svým způsobem „šikovně“. „Běžným problémům, obecné kriminalitě připisuje etnický prvek. Mladí lidé mohou slyšet právě na zdánlivá rychlá řešení, které jim extrémní pravice nabízí – nekorektním pojmenováním příčin těchto problémů,“ připomíná loňskou situaci na Šluknovsku, kde práci nemá velká část místních bez ohledu na jejich etnický původ. Těmi, kteří nepracují a parazitují na státu, jsou podle extrémistů ale opět pouze Romové.
Poslechněte si celý příspěvek Roberta Candry.

0:00
/
0:00


Generace na rozcestí
Český rozhlas 1 – Radiožurnál a Radio Wave spolupracují na projektu reportáží s názvem Generace na rozcestí. Zahraniční zpravodajové Českého rozhlasu a redaktoři Radia Wave se vždy ve dvou reportážích budou zabývat problémy, které řeší mladí lidé v zahraničí i u nás.
Příspěvky na Radiožurnálu běží každou neděli ve 13:35. Radio Wave je odvysílá v pondělí mezi 12. a 13. hodinou.
rozhlas.cz/radiowave/generacenarozcesti

autoři: gmp , Robert Candra
Spustit audio