Hergot!: Anarchistu Hakima Beye a neofašistu Alexandra Dugina spojuje zájem o esoterické tradice

30. září 2018
Portrét Hakima Beye

Nakladatelství Vyšehrad právě vydává knihu Proroci postutopického radikalismu, která se zabývá působením dvou na první pohled velmi odlišných osobností.

Tou první je anarchista Hakim Bey (vlastním jménem Peter Lamborn Wilson), který se proslavil především konceptem „dočasné autonomní zóny“, tou druhou ruský neofašista Alexandr Dugin, jehož geopolitické úvahy mají značnou váhu i v nejvyšších politických patrech současného Ruska. O nové knize – a především o samotných Beyovi a Duginovi – přišel do Hergot!u promluvit Adam Borzič, jeden z autorů knihy.

Zatímco Ondřej Slačálek se v knize zabývá politickým rozměrem činnosti obou myslitelů a Olga Pavlova je zkoumá z hlediska literární vědy, Adama Borziče v jeho části knihy zajímá právě to, co zajímá i nás v Hergot!u: duchovní rozměr toho, co Bey a Dugin říkají, respektive píší.

Hergot!: Jaká je islamofobie po česku? Jiná než předválečný antisemitismus

03758081.jpeg

Editorem knihy Islamofobie po česku je Bronislav Ostřanský, orientalista a islamolog z Orientálního ústavu Akademie věd. Ke spolupráci přizval řadů odborníku, aby shrnuli různé projevy českého odporu vůči islámu, jeho východiska, souvislosti, přesahy i paradoxy. „Psát o islamofobií a jejích přesazích v dnešní době není v silách jednotlivců,“ vysvětluje Ostřanský.

Adam Borzič říká, že i přes to, že tito dva autoři v mnoha ohledech skutečně představují zcela opačné póly, některé věci mají společné. V duchovní oblasti je to zájem o esoterické tradice, konkrétně přímo duchovní tradicionalismus. „V tomto smyslu ale nejde o nic přímo pravicového, konzervativního,“ říká Borzič, „je to představa, že vztah k posvátnu se táhne lidskými dějinami jako červená nit a v různých tradicích se projevuje.“ Z toho pak plyne jistá mezináboženská otevřenost, která může být třeba u Dugina překvapivá – pro ultrapravicově orientovaného politického myslitele rozhodně není typický pozitivní vztah k islámu. U Beye zase může překvapit ona vazba na tradicionalismus. K tomu ale Adam Borzič dodává, že Bey ve všech tradicích hledá a vyzdvihuje okrajové a neortodoxní proudy – obvykle takové, pro které je nějakým způsobem důležitý motiv osvobození člověka.

Pro Dugina člověk jako jednotlivec naopak neexistuje. Existují národy, rasy, třídy, náboženská společenství. Jednotlivec neznamená nic. A právě v tom spatřuje Adam Borzič největší nebezpečí Duginova myšlení. Ve svém zájmu o esoteriku Dugin navazuje na celou tradici ultrapravicově orientovaného esoterismu, jehož nejvýraznějším představitelem byl italský filosof Julius Evola, pro kterého – jak připomíná Borzič – byl nakonec i německý nacismus málo pravicový, málo aristokratický.

Hergot! se Zdenkou Burešovou: O islámu se u nás mluví neodborně a téměř vždy negativně

03755843.jpeg

V českých médiích se málokdy mluví o islámu v kontextu, mediální obsahy jako by naznačovaly, že existuje jen jeden islám a jeden způsob, jak jej chápat. Maximálně se můžeme doslechnout o „umírněných“ a „radikálních“ muslimech. Téma jsme rozebírali se Zdeňkou Burešovou z filozofické fakulty v Olomouci. Její analýza s názvem Obraz muslimů a islámu v českých médií vyšla na konci loňského roku v publikaci Muslimové v Česku.

Ve svém srovnávání Beye a Dugina se ale nakonec můžeme právě od Evolova myšlení odrazit. Evola rozděluje esoterickou tradici na solární a lunární; solární je silová, mačistická (což je pro Evolu pozitivní!), hierarchická, zatímco lunární představuje pravý opak – například laskavost, rovnostářství, svobodu. Evolovo dělení je jistě v mnohém zjednodušující, ale je na něm dobře vidět, jaké konkrétní hodnoty v duchovní i politické oblasti vyzdvihuje Dugin, a jaké jsou naopak důležité pro Beye.

Adam Borzič se netají tím, že – přes některé výhrady – si z této dvojice jednoznačně vybírá Beye. Dugin je pro něj ale důstojný protivník. Zabývat se Duginovým myšlením ale považuje za zásadní ještě z jednoho důvodu – „Svět se duginizuje,“ říká.

Zajímá vás, jak Adama Borziče ovlivnila práce na knize? V jakých konkrétních náboženských tradicích nacházejí Bey a Dugin nejvíc inspirace? Jakou roli v tom všem hraje islám? Poslechněte si celý pořad!