Hergot! na trumpolíně: Křehké vztahy náboženství a politiky v USA
Ve srovnání se zbytkem světa hraje v politice Spojených států náboženství specifickou roli. Od kandidátek a kandidátů do veřejných funkcí se například očekává, že kromě názorů na aktuální společenské otázky budou mluvit i o svém vyznání, a těch věřících křesťansky se média dokonce ptají na jejich oblíbené biblické verše. I prezidentská inaugurace je pak obřad částečně náboženský. To vše zároveň v zemi, která v mnoha oblastech prosazuje důslednou odluku církve od státu a kde církve riskují ztrátu statusu neziskové organizace, pokud třeba přímo agitují ve prospěch konkrétních stran nebo politiků či političek.
Pozvání do Hergot!u přijal Miloš Mrázek, pravoslavný duchovní a religionista, který v současné době působí na filozofické fakultě v Pardubicích. Mrázek se zabývá vztahem náboženství a aktuálních společenských témat a z této pozice se také věnuje zajímavému prostředí Spojených států.
Kromě obecného vykreslení USA jako země, kde hraje náboženství takovou roli, že případný ateismus politikovi či političce ve veřejném mínění ubírá dost bodů, jsme se v rozhovoru soustředili na aktuální kampaň, která vyvrcholí v listopadu všeobecnými prezidentskými volbami.
Letošní kampaň je podle Mrázka v mnoha ohledech netypická. Kromě toho, že náboženské otázky hrají poměrně menší roli než dřív, jej zaujal i překvapil úspěch relativně sekulárních kandidátů. Bernie Sanders, kterému k vítězství v primárkách Demokratické strany nechybělo mnoho a oficiálně se kandidatury stále nevzdal, by byl vůbec nejsekulárnějším kandidátem v amerických dějinách – navíc by byl prvním nominovaným židovského původu a prvním nominovaným velké strany, který se otevřeně hlásí k socialismu.
Donald Trump, který nominaci Republikánské strany dokonce skutečně získal, se sice Biblí ohánět snaží, ale v republikánském kontextu působí jako docela netypicky vlažný věřící. Zvlášť překvapivý je pak jeho úspěch mezi americkými evangelikály – jeho hlavní rival Ted Cruz splňuje představy o konzervativním evangelikálním křesťanství včetně emotivních líčení svého setkání s Ježíšem. Trump se navíc v úvodu kampaně dokonce nebál posmívat dalšímu kandidátovi Benu Carsonovi, který o svém „obrácení“ mluvil v kandidátské televizní debatě.
Miloš Mrázek nabízí dvě vysvětlení, která mohou fungovat společně: kromě celkové frustrace Američanů ze statu quo, která pomohla vynést nahoru Sanderse a Trumpa jako dva odpůrce establishmentu, je tu ještě specifická frustrace konzervativních křesťanů, kteří už volili tolik jim i sobě navzájem podobných pravicových „dobrých křesťanů“, že chtějí vložit svoje naděje do někoho jiného.
Dostaneme se ale i k aktuálním tématům současnosti, jako je náboženská svoboda, kterou někteří vykládají i jako právo pekařství odmítnout zakázku novomanželů na základě sexuální orientace. A tak je to se vším.
Zajímá vás víc? Pusťte si celý americký Hergot!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
