Hergot! S Janem Lukavcem: Fantastický multikulturalismus upírů a víl

Výčet zájmů Jana Lukavce je podobně dlouhý jako výčet bytostí, kterými se zabývá jeho kniha. Lukavec vystudoval český jazyk a kulturologii, pravidelně píše knižní recenze, zabývá se tématy na pomezí přírodních a společenských věd, ale také antropologií sexuality a antropologií města. Napsal knihu o G. K. Chestertonovi nebo o kulturním významu zrcadel. V knize Bytosti na pomezí píše mj. O vílách, upírech, vlkodlacích, dracích, trpaslících, andělích, zombie, jednorožcích, medúzách, elfech a obrech. K tématu se prý dostal právě skrze práci na své knize o zrcadlech, při které se zastavil u otázky, proč se v nich neodrážejí upíři. 

Lukavec při svém zkoumání kombinuje četbu současné fantasy literatury, ale zabývá se také folkloristikou, tradičními mytologiemi nebo klasickou literaturou. Právě skutečnost, že prapodivné postavy sleduje na jejich putování mezi různými žánry a kulturními a historickými kontexty, dělá jeho knihu zajímavou. 

Jan Lukavec|foto: Dominik Čejka

Nemohli jsme nepoložit otázku po náboženské funkci postav, které známe z fantasy knih nebo vědecko-fantastických filmů. Jan Lukavec nevylučuje, že by se ze současné popkultury mohli vyvinout v budoucnost vážně míněné kulty a upozorňuje na příslušníky řádu rytířů Jedi nebo na lidi, kteří berou doslovně některé myšlenky z Tolkienova legendárního díla Pán prstenů. Obecně lze mluvit o tom, že se tradiční náboženské texty a současná populární kultura prolínají a v mnoha ohledech i srovnává jejich význam. „U těch fantastických knih čtenáři nacházejí i jakési obecné filosofické principy a někdy jsou ochotni jim věřit i doslovně a naopak ty biblické příběhy jsou pro většinu Čechů už jen těmi mytologickými příběhy, jejichž autentičnosti už vlastně nevěří. A je otázka jestli jim takto věří i třeba křesťané,“ říká Lukavec. 

Zajímavý je i způsob, jak mohou fantastické bytosti zasahovat do politiky. Mluvit lze např. o něčem jako je fantastický multikulturalismus, který oslavuje pluralitu a staví se za právo na existenci nejrůznějších tvorů. „Někteří autoři píší o fantastických bytostech jako o ohrožených živočišných druzích, kteří si zaslouží, abychom je chránili. Jiní preferují model etnických a genderových menšin, jejichž obdobou podle nich tyto bytosti jsou a které taky mohou projít jakýmsi coming outem,“ říká Lukavec a přiznává, že myšlenka pluralismu koexistujících postav a žánrů je mu blízká. Radikálnější způsob, jak zacházet s politickým potenciálem nadpřirozených bytostí představují např. někteří marxističtí teoretikové, kteří obraz upíra používají jako metaforu pro kapitalismus vysávající obyčejné lidi. 

O bytostech, které se pohybují na pomezí mezi lidmi, bohy a zvířaty, ale také mezi popkulturou, mýtem a náboženstvím, uslyšíte víc v celém pořadu.