Hergot! s Tamarou Moyzes: I židé mohou kritizovat politiku Izraele

1. červenec 2018
03040675.jpeg

Politická umělkyně, kurátorka a dokumentaristka Tamara Moyzes spoluzakládala iniciativu Židé za spravedlivý mír, která se české veřejnosti ohlásila na začátku června. Iniciativa představuje specificky židovský hlas, který je ale zároveň zásadně kritický vůči současné politice státu Izrael.

„Je důležité věci pojmenovávat správně,“ říká Tamara Moyzes. „Je zásadní rozdíl mezi kritikou Izraele a kritikou současné izraelské politiky.“ Sama má izraelské občanství a například vůči hnutí Jewish Voice for Peace (Židovský hlas pro mír), které vzniklo ve Spojených státech na obdobných základech jako Židé za spravedlivý mír, má výhrady. K těm patří i to, že Jewish Voice for Peace propaguje absolutní bojkot Izraele, a to včetně kultury. „Jako umělkyně si myslím, že to není správné,“ říká Tamara Moyzes.

O co tedy iniciativa Židé za spravedlivý mír usiluje? Moyzes zdůrazňuje, že u jejího zrodu stáli lidé názorově i nábožensky orientovaní velmi různě. Shodnou se ale v tom, že odmítají výstavbu židovských osad na palestinských územích a jejich vojenskou okupaci. Domnívají se, že právě to může být jedním z rozhodujících kroků na cestě k míru na Blízkém východě.

Přes čáru: Řešení palestinsko-izraelského konfliktu v nedohlednu

03415113.jpeg

Řekové už nebudou říkat Palestinská samospráva, ale jen Palestina. Není to důsledek krácení, škrtů ani šetření, ale hlasování řeckých poslanců. Ti ještě v prosinci 2015 schválili uznání státu Palestina. Rozhodnutí přišlo ve chvíli, kdy se situace na Blízkém východě komplikuje. Od mírové dohody v Oslu uplyne letos 23 let, ovšem skutečné mírové soužití Izraelců a Palestinců je stále v nedohlednu.

Jako židovská iniciativa se samozřejmě zabývají i tématem antisemitismu. Už ve svém prohlášení upozorňují, že na legitimní kritice izraelské politiky mohou antisemité a antisemitská hnutí parazitovat, i když to by nemělo být důvodem, aby taková kritika byla tabu. Tamara Moyzes k tomu dodává, že záleží i na kontextu. Pět let žila a studovala v Izraeli, kde se zapojila do hnutí za práva Palestinců, zcela konkrétně na územích, kde jsou nebo vznikají nové židovské osady. „Když jsem se pak vrátila do Evropy,“ říká Moyzes, „uvědomila jsem si, že tady o těch věcech nemůžu mluvit stejným způsobem jako v Izraeli, protože to je mnohem snáz vykládáno jako antisemitismus nebo postoj sebenenávistného žida.“  Židé v Izraeli samozřejmě kritizují své politické uspořádání – stejně samozřejmě jako Češi kritizují to své.

Mezi židy mimo Izrael je to ale větší tabu – jako by už nesouhlas s konkrétními kroky izraelského vládnoucího režimu byl zradou vlastní identity. Právě toto tabu se iniciativa Židé za spravedlivý mír snaží prolomit. Její požadavky a vize přitom spíše než z abstraktního idealismu vycházejí z nedávné historie – podle slov prohlášení je třeba, „aby se Izrael vrátil k politice, o kterou již v lepších časech usiloval“.