Hodnotit výkresy dětí ve škole je chyba, každý se umí vyjádřit uměním. Jak funguje arteterapie?
„Máme potřebu zanechat stopy, tvořit, vtiskávat tvar a zkoumat hmotu. Podívejte se, co jsou malé děti schopny provést s krupicovou kaší posypanou kakaem,“ myslí si psychoterapeutka a lektorka Karin Emily. Arteterapie je léčba uměním. Vystavovat se umění a aktivně tvořit má pozitivní účinky, není pravda, že musíme mít výtvarné vzdělání. Právě naopak, výtvarně nevzdělaní se často vyjadřují spontánněji, nestylizují. Nemají představy o tom, jak by dílo mělo vypadat.
Arteterapie může být receptivní nebo aktivní, můžeme se umění vystavovat a nechat ho na sebe působit nebo sami vytvářet, obojí může být léčivé. Analytická arteterapie za pomoci školeného terapeuta či terapeutky hledá ve vlastních i cizích dílech významy a pomáhá lépe poznávat, co se děje kolem nás a v nás. Máme spousty obav a studu před ostatními, některé věci si nechceme přiznat ani sami před sebou. Lidé, kteří umí dobře mluvit a jsou chytří, pak kolem sebe dokážou postavit ze slov obranné zdi. Kreslení a malování zapojuje jiné části mozku, projev jde z nitra. Nebo právě naopak může arteterapie pomoci lidem, kteří mají problémy s verbálním vyjadřováním.
Čtěte také
„Bohužel už i u předškolních dětí se setkáváme s tím, že na nástěnce vystavují ‚povedené‘ obrázky, které hodnotí jen paní učitelka.“ Přístup k výtvarné výchově v Česku považuje Karin Emily za devastující. Výtvarná činnost je velmi příjemná a díky hodnocení v nás vznikají bloky, stydíme se malovat a kreslit. „Jde o prožitek, ne o to, kdo bude mít nejhezčí obrázek.“
Uměním a tvořením si můžeme pomáhat i sami. Řeč a myšlenky mají svá omezení. Když se ocitneme v situaci, kdy si nevíme rady nebo třeba ani netušíme, co se s námi děje, můžeme si takový stav namalovat, vymodelovat, sestavit. Naše vnímání problému se promění, získáme nadhled. „Výtvarná činnost odvádí napětí, dochází k tzv. kanalizaci, odvádí se potlačené věci, můžeme dát průchod emocím.“
Jsou významy barev univerzální? Proč si některé rodiny doslova malují společnou budoucnost? Uslyšíte vše v záznamu magazínu Balanc.
Související
-
„Na terapii lidi chodí, ale stydí se a začínají pozdě. Obzvlášť muži,“ říká terapeutka Karin Emily
Irena má bipolární poruchu nejspíš už od puberty. Až v posledních několika letech však intenzivně zpracovává svá hlavní životní témata pod vedením terapeutky Karin.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
