Jak koronavirus ohrožuje mladé lidi? Nemají dostatek stability a teď už je na její vytváření pozdě, říká psycholog

sám - samota -smutek
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy sám - samota -smutek

Od samého počátku výskytu koronaviru ve světě i potom v České republice se mluví o tom, že nejohroženější skupinou jsou starší a chronicky nemocní lidé. To ale rozhodně neznamená, že by těm mladším nic nehrozilo. Psycholog Dalibor Špok v rozhovoru přibližuje, jak dnešní dvacátníci a třicátníci zvládají nápory stresu a jak se vypořádávají s možná první velkou krizí v životě.

„Rozhodně bych oddělil, kdo je ohrožen samotnou chorobou a kdo psychologicky. Senioři mají za sebou spoustu velkých traumat, někteří zažili třeba válku, padesátá léta a podobně. Mají tedy lépe vytvořené vypořádávací mechanismy,“ říká Špok. Oproti mladým lidem jsou senioři také často zvyklí žít skromně a být spíše sami, nastalá omezení tedy mohou podle Špoka paradoxně zvládnout lépe.

Pro většinu mladých lidí je právě současná situace vůbec prvním velkým ohrožením, které zažívají. Někteří podle Špoka čekají, že stačí, když si vštípí pět základních krizových rad, kterými se budou řídit, a všechno bude v pořádku. „Takhle to bohužel nefunguje. Stabilita a životní zkušenost se buduje dlouhodobě a poctivě. Pokud by s tím někdo chtěl začít až teď, už je pozdě.“

Absence zkušenosti ale neznamená, že by mladší lidé byli oproti starším pouze v nevýhodě. „Naopak jsou mladí lidé informačně velmi gramotní, znají cizí jazyky a mnohdy si bezprostřední ohrožení nepřipouštějí, což jim může pomoct se se situací vyrovnat,“ uzavírá optimističtěji Špok.

Jak si osvojit kvalitní návyky pro život? Proč není dobré uspěchat ani vyrovnávání se s krizí? A jaké mohou být její pozitivní dopady? Poslechněte si celý rozhovor.