Jak se včelaří ve škole? Spolek Pučmeloud je hlavně o komunitě, přibližují studenti FHS UK
Studenti FHS UK Ondřej Koc a Antonín Vávra založili včelařský spolek Pučmeloud. Nápad umístit poblíž školy včelí úly realizovali v rámci výzvy Zabydli džungli. „Přišlo mi to trochu jako tranzitní zóna, kde lidi chodí sem a tam, vyslechnou si přednášky, ale nezůstávají,” říká Ondra o místě, které právě činností svého spolku oživují.
„Když si člověk vezme to okolní prostředí kolem fakulty, kde je spousty betonu, tak najednou je tam zase místo, které je pro mě přívětivé a jsem spokojenej,“ popisuje Ondra s tím, že cílem spolku je i přitáhnout podobně smýšlející lidi. „Nestavíme se do pozice nějakých profesionálních včelařů,“ vysvětluje. Součástí aktivit spolku je také například práce na udržitelné zahradě.
„Naše včelaření je hodně o komunitě, která se okolo těch včel schází,“ říká Tonda a dodává, že chtějí také ukazovat jiné způsoby včelaření. Důležitá je pro ně i udržitelnost, což byl jeden z důvodů, proč zvolili menší úly, takzvané warré. „Ukazujeme, že jsou i alternativy a myslíme si, že k naší škole a fakultě se to hodí víc, protože tu máme obory jako ekologie,“ uvádí Tonda a dodává, že členství ve spolku je otevřené i studentům z jiných fakult.
Proč se spolek jmenuje Pučmeloud? Jak se včelaří ve městě? Pusť si celý díl Studovny
Související
-
Václav Smolík, enfant terrible chovatelů včel: Opylařím, abych se nezbláznil. Cílem je krása
Václav Smolík je enfant terrible komunity chovatelů včel. Záměrně nebylo řečeno včelařů.
-
Kolem úlu je to bzukot. Vychází první díl Podhoubí se včelařkou a entomoložkou Alenou Bruce Krejčí
Bereme jim med, ony neúnavně střádají nektar a pyl, čímž pomáhají k oplodnění mnoha druhům rostlin. Vztah člověka ke včelám se zdá nerovný.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
