Jak vypadá život v izraelských osadách? „Lidé se tam stěhují i kvůli nízkým životním nákladům,“ říká expert
Hostem Hergot!u byl Jakub Záhora z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy v Praze. Ten se ve své dizertační práci věnoval problematice každodenního života v izraelských osadách na Západním břehu Jordánu, které se obvykle označují jako „neideologické“. Jakkoli jde o problematický termín, dnes se to již týká sídel, kam se Izraelci stěhují kvůli ani ne tak náboženským nebo nacionalistickým důvodům, jako spíše nízkým životním nákladům a obecně vyšší kvalitě života.
Jak ale tyto osady vznikly? Počátky osadnických hnutí jsou mesianistické a významně nacionalistické. V 70. letech byla většina izraelských osadníků silně nábožensky motivována. To se změnilo během druhé poloviny 80. a v průběhu 90. let. Osady začaly být masivně dotovány izraelskou vládou a zároveň ve vlastním Izraeli došlo k omezování sociálního státu ve jménu neoliberální ideologie.
V případě osad na Západním břehu však státní podpora dál pokračovala – zejména v oblasti bydlení. Od 90. let mohou například osadníci čerpat velmi výhodné hypotéky, zčásti hrazené státem. „Byl to nástroj izraelské vlády, jak nalákat ty, kteří nemají naprosto žádnou náboženskou nebo nacionalistickou agendu,“ říká Záhora. Kromě toho je na Západním břehu mnohdy levnější půda, byly zřízeny dotace pro stavební společnosti a místní úřady mají i dnes zhruba dvakrát větší rozpočet než jejich protějšky ve vlastním Izraeli.
Jaký mají osadníci vztah k náboženství? V osadách dnes žijí jak sekulární Židé, tak i ti nábožensky založení. „Velká část osadnické populace, která je náboženská, jsou zároveň nacionalisté,“ vysvětluje Záhora. Podle něj se v ní snoubí přesvědčení o nároku Židů na dané území, který vychází z historie, s nacionalistickými sentimenty. V 70. letech se předpokládalo, že znovuosídlením biblických území dojde k příchodu Mesiáše. Ačkoli tento mesianistický proud již nedominuje, jeho hlavního cíle bylo podle Záhory dosaženo – osadnické hnutí je v současné izraelské společnosti všeobecně akceptováno.
Je těžké odlišit socioekonomické, nacionalistické a náboženské motivy osadníků? Jaké analytické nástroje umožňují například za náboženskou rétorikou odhalit primárně nacionalistické motivy? Jak vypadá každodenní život v osadách? Jak vidí osadníci svou budoucnost?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
