Jde hlavně o to, jestli kolektiv šikanu dovolí. Agrese může být i bojem o přežití, říká odbornice
„Šikana není na českých školách v každé třídě, ale v každé třídě má potenciál. Nikdy to není jen o agresorovi a oběti. Šikana je nemoc celého kolektivu a nejvíc záleží na tom, jestli ji skupina dovolí,“ říká Julie Mastná, odborná garantka organizace Jules a Jim, která pomáhá českým školám řešit šikanu.
„Stává se, že dítě funguje ve všech kolektivech skvěle a ve školní třídě se stane agresorem, jenom tam. Původci šikany bojují o pozornost, o dobrou pozici ve skupině, o sociální jistoty,“ vyjmenovává Julie příčiny, které za ubližováním stojí. „Agrese ale může být i bojem o přežití. Možná má dítě z něčeho strach, možná má z předchozí třídy špatnou zkušenost,“ dodává.
Pokud máme doma oběť šikany, jak jí nepřitížit? „Měli bychom nabídnout pochopení a vyslechnout. Rozhodně neradit něco ve smyslu ‚Tak jim vynadej, vrať jim to zpátky!‘ a podobně. Oběť se totiž stala obětí proto, že už nemá žádné adekvátní nástroje, jak bojovat,“ říká Mastná a varuje taky před bagatelizací. „To, že my jsme výsměch nebo šikanu ve škole ve zdraví přežili, neznamená, že jsme díky ní silní. Jsme silní navzdory tomuto zážitku. Stačí si jen vzpomenout, jak jsme se tehdy cítili.“
„Často se bavíme o tématu zasmát se versus vysmívat se.“ Co říkají o šikaně na školách nejnovější data České školní inspekce? Poslechněte si Houpačky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka