„Jdeme na cígo?“ Proč je těžké přestat kouřit a jaký postup zvolit

„Když kuřáci přestávají, tak jim často nejvíce chybí sociální koheze. Takzvaná kuřpauza.“ Sdílení psychoaktivní látky je lidem blízké a má dlouhé kořeny. U nás se chodí na pivo a ne na minerálku. Odejít z centra dění do zákulisí, popovídat si, dozvědět se drby. Ale také něco dohodnout. I to je jeden z důvodů, proč lidé kouří.

Čtěte také

Co když vám šéf nabídne kokain? Na problémech s návykovými látkami se často podílí naše nejbližší okolí

Mnoho kuřáků to zažilo: sami od sebe nemají takovou potřebu si zapálit, jenže jakmile jsou s jinými kuřáky... Když přestanou, což je pro jejich zdraví bezpochyby dobré, přijdou o některé formy kontaktu a socializace.

„V akutním stresu si lidé zapálí a vyplaví se dopamin, kouření ale stres zvyšuje.“ To však závislý člověk nevnímá. Nedokáže přestat, i když cítí, jak mu kouření škodí. Tělo si zvyklo a kuřák jeho signály ignoruje. Nikotin slouží jako sebemedikace, ne náhodou jsou některá psychiatrická oddělení v nemocnicích jediná, kde pacienti mohou kouřit. I přesto, že cigarety zhoršují psychické obtíže a ovlivňují vstřebávání léků. Z původně rituálně užívané rostliny se stala globální závislost, které se zbavujeme jen těžko.

Poslechněte si celý rozhovor o odvykání kouření, historii importu tabáku a jeho vlivu na duševní zdraví.