Když každý odejde, tak se nic nezmění. Jak vypadá návrat do vylidněného Karlovarského kraje?
Karlovarský kraj může být nejzápadnější, nejvylidněnější a pro někoho i nejhorší ze všech. Pro hodně lidí je to taky domov. Co stojí v cestě těm, kteří se po studiu na vysoké škole chtějí vrátit do regionu? Nad lokálními možnostmi pro generaci lidí v produktivním věku se zamýšlí designér, architekt, herečka nebo majitelka kavárny.
„Když jste někde noví nebo sami, tak kromě toho, že je to těžký, tak ty věci můžete dost posunout, nikdo vám do toho nemluví. Trvá to dlouho, ale nejsou tu konkurenční tlaky,“ popisuje svojí zkušenost s kulturním provozem a vzděláváním grafický designér Jiří Hanek. Vrátil se do Karlovarského kraje v podstatě hned po vysoké škole a nedávno stál třeba u zrodu nového komunitního prostoru Výměník.
Lákavá pracovní nabídka přivedla zpět do kraje architekta Karla Adamce, který teď vede Kancelář architektury města Karlovy Vary. Z hlediska urbanismu a strategického plánování zmiňuje jako zásadní krok pro město dlouho očekávanou dálnici, ale i důležitost přilehlé krajiny.
„Nedostatek pracovních příležitostí je asi hlavním kamenem úrazu pro potenciální návrat lidí do kraje,“ opakuje Adamec problém, který zaznívá na téma vylidňování regionu často. „Je hodně lidí, kteří se tu narodili, táhne je to domů a vrátili by se, kdyby měli příležitost,“ dodává a zmiňuje i budoucnost rezidenčního zeleného předměstí Prahy jako možného scénáře pro město.
Čtěte také
Kdo je na infrastrukturu a společenský život města odkázaný hodně, jsou rezidenti a rezidentky města s malými dětmi. „Ve chvíli, kdy jsme chtěli zakládat rodinu, začalo nás to na ten západ zpátky tahat,“ vzpomíná Tereza Švecová na období po vysoké škole. Práci v divadle, základní umělecké škole a Českém rozhlasu úspěšně kombinuje s rodinným životem stejně jako její partner. Oba ale vnímají limity místní populace a sociálních vazeb. „Chybí nám tu kamarádi. Lidi s podobným nastavením a smyslem pro humor sem přijedou jednou za měsíc,“ dodává Tereza na téma stárnoucí populace města, ze kterého lidé odchází za studiem a často už nemají motivaci se vracet.
Jak může určitá chybějící skupina populace ovlivnit udržitelnost kultury a co jsou výhody a nevýhody pionýrské pozice v kraji? Kdy začne klid, příroda a sportovní vyžití převažovat při rozhodování nad bary, kiny a divadly? Poslechněte si celý příspěvek.
Související
-
Když budeme odvracet zrak od společenských problémů, nikdy je nevyřešíme, říká vizuální socioložka
Kolektiv PRAHO! project v první polovině tohoto roku představil další revitalizaci pražských podchodů, tentokrát v Jinonicích pod ulicemi Radlická a V Zářezu.
-
Lepší nemít zvíře a hlavně nebýt „finančně rizikoví“. Koho bytová krize vyřazuje ze hry?
Koho nechává krize bydlení na okraji a které skupiny jsou v Česku nejvíce ohrožené ztrátou bydlení? Co to je bytová nouze? A co by změnil zákon o podpoře v bydlení?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.