Když každý odejde, tak se nic nezmění. Jak vypadá návrat do vylidněného Karlovarského kraje?
Karlovarský kraj může být nejzápadnější, nejvylidněnější a pro někoho i nejhorší ze všech. Pro hodně lidí je to taky domov. Co stojí v cestě těm, kteří se po studiu na vysoké škole chtějí vrátit do regionu? Nad lokálními možnostmi pro generaci lidí v produktivním věku se zamýšlí designér, architekt, herečka nebo majitelka kavárny.
„Když jste někde noví nebo sami, tak kromě toho, že je to těžký, tak ty věci můžete dost posunout, nikdo vám do toho nemluví. Trvá to dlouho, ale nejsou tu konkurenční tlaky,“ popisuje svojí zkušenost s kulturním provozem a vzděláváním grafický designér Jiří Hanek. Vrátil se do Karlovarského kraje v podstatě hned po vysoké škole a nedávno stál třeba u zrodu nového komunitního prostoru Výměník.
Lákavá pracovní nabídka přivedla zpět do kraje architekta Karla Adamce, který teď vede Kancelář architektury města Karlovy Vary. Z hlediska urbanismu a strategického plánování zmiňuje jako zásadní krok pro město dlouho očekávanou dálnici, ale i důležitost přilehlé krajiny.
„Nedostatek pracovních příležitostí je asi hlavním kamenem úrazu pro potenciální návrat lidí do kraje,“ opakuje Adamec problém, který zaznívá na téma vylidňování regionu často. „Je hodně lidí, kteří se tu narodili, táhne je to domů a vrátili by se, kdyby měli příležitost,“ dodává a zmiňuje i budoucnost rezidenčního zeleného předměstí Prahy jako možného scénáře pro město.
Čtěte také
Kdo je na infrastrukturu a společenský život města odkázaný hodně, jsou rezidenti a rezidentky města s malými dětmi. „Ve chvíli, kdy jsme chtěli zakládat rodinu, začalo nás to na ten západ zpátky tahat,“ vzpomíná Tereza Švecová na období po vysoké škole. Práci v divadle, základní umělecké škole a Českém rozhlasu úspěšně kombinuje s rodinným životem stejně jako její partner. Oba ale vnímají limity místní populace a sociálních vazeb. „Chybí nám tu kamarádi. Lidi s podobným nastavením a smyslem pro humor sem přijedou jednou za měsíc,“ dodává Tereza na téma stárnoucí populace města, ze kterého lidé odchází za studiem a často už nemají motivaci se vracet.
Jak může určitá chybějící skupina populace ovlivnit udržitelnost kultury a co jsou výhody a nevýhody pionýrské pozice v kraji? Kdy začne klid, příroda a sportovní vyžití převažovat při rozhodování nad bary, kiny a divadly? Poslechněte si celý příspěvek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.