Klasické klikací adventury nikdy neumřely. Jen se změnily, říká herní novinář Petr Ticháček

Petr víc než 500stránkovou knihu rozšířil o dalších 80 stran s rozsáhlým rozborem historie českých adventur, která se od osmdesátých let rozpíná i do současnosti. Součástí české sekce je také devět rozhovorů, včetně interview s Petrem Vochozkou, který se o distribuci počítačových her v divokých 90. letech rozhodl promluvit poprvé po 20 letech. Jardu proto zajímalo, jestli byla příprava knihy náročná a jak ochotní byli čeští vývojáři a vydavatelé o svých zkušenostech mluvit.

„Se sháněním kontaktů nebyl problém a většina oslovených se o své příběhy chtěla podělit. Samozřejmě, některé starší vzpomínky už po letech mohou být trochu zamlžené a zkreslené,“ směje se Petr a dodává, že si na rozhovory s veterány české adventurové scény vozil v kufru auta speciální bednu plnou her, novinových výstřižků a dobových fotografií, aby zpovídaným trochu osvěžil paměť.

A čím jsou podle Petra české adventury specifické? Zatímco v 90. letech se nedostatek produkčních kvalit doháněl hlavně českým dabingem a určitou sázkou na lidovost, jmenovitě třeba v sériích Polda nebo Horké léto, v novém miléniu už začaly být konkurenceschopné i na mezinárodní scéně, kdy vyzdvihuje třeba Memento Mori nebo Posla smrti. I v tomto vydělení se ale samozřejmě najdou výjimky, z řady vybočovala například Gooka z roku 1997 s ručně kreslenou grafikou výtvarnice Zdeňky Bouškové, která k žánru zvládla přilákat i nehráče.

Jsou podle Petra hry od studií Telltale nebo Quantic Dream pořád ještě adventury? A jakých pět adventur by si podle něj měl zahrát každý? Poslechněte si Quest o knize Umění klasických adventur.