Kniha legend na Altaji. Jakub Šedivý jako první splul velkou trojku postsovětských řek
Po náročných pádlerských expedicích v Nepálu, Kyrgyzstánu, Indii nebo na Borneu se český vodák Jakub „Kajman“ Šedivý vydal s ryze českou sestavou na Altaj – na řeku Baškaus a další toky.
Řeka Baškaus společně s kyrgyzským tokem Sary Jaz a tádžickou Muksu tvoří vodáckou „triple crown“ bývalého Sovětského svazu. Právě to přivedlo Jakuba Šedivého letos na Altaj. „Je to nádherná oblast, ale moc lidí tam na řeky nejezdí,“ popisuje Altaj. Dodává, že viděli hodně zvířat, nad řekami létali orli, a na dva dny se s řekou uzavřeli do kaňonu. „Příroda je tam prostě úžasná,“ shrnuje zkušený český vodák.
Museli jsme se rozjezdit hodně rychle
„Jet v české sestavě je jiné. Máme historky a příběhy, které nás spojují i mimo vodáckou zkušenost. Je to příjemné. Trávíme spolu během expedice 24 hodin denně a večery jsou dlouhé, musíme si sednout,“ říká Jakub Šedivý k tomu, že tentokrát jel s českými kamarády. Jejich večery měli na Altaji tábornickou, trampskou poezii, skupina s sebou ani neměla vařič, spoléhala se jen na táborový oheň. „To je na vícedenním ježdění to nejkrásnější,“ říká Jakub. „Začínali jsme dvěma řekami na rozjetí, ale v jedné z nich bylo hodně napadaných kmenů. Navíc Big Chilly byla 15 kilometrů dlouhá, ale klesala asi o 1000 výškových metrů. Museli jsme se rozjezdit hodně rychle.“
Se slovníkem da, nět a pajechali do Knihy legend
Během cestování k řekám se skupina potýkala s velmi odlišnými ruskými odhady cestovních vzdáleností a poznala i neformální „půjčovnu náhradních dílů na auto“. Ruštinu měl tým hodně základní, většinou se vodáci s řidičem a dalšími místními lidmi domlouvali pomocí slov „da“, „nět“ a „pajechali“. Pak byli překvapení, když k jídlu dostali slanou kaši, přiznává Jakub Šedivý. Na Baškausu se zapsali do Knihy legend, která je na místě od 70. let, a to v podobné úloze, jakou mají vrcholové lezecké knihy pro horolezce.
Poslechněte si povídání o altajském vodáckém dobrodružství na řece Baškaus. Jakub Šedivý o něm vypráví v kompletním záznamu cestovatelské a outodoorové Casablanky!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
