Komu by měla společnost vzdávat hold? Socha Koněva ukazuje, jak těžké je vypořádat se s dějinami
Kauza sochy maršála Koněva už přerostla hranice Prahy 6 a sociálních sítí a stala se de facto kauzou diplomatickou. Měla by se socha ponechat na svém místě, odstranit nebo zakrýt? Jakou roli vůbec hrají pomníky ve veřejném prostoru a podle čeho bychom je měli posuzovat? Nejen na tyto otázky se pokusili v magazínu Přes čáru odpovědět historik Čeněk Pýcha a publicista Petr Honzejk.
„Ta socha už měla být dávno někde v muzeu, protože maršál Koněv není jen osvoboditel Československa, ale i agresivní vojenský obhájce komunistického režimu s krvavou stopou například v Maďarsku, který se podílel i na okupaci Československa 1968,“ odůvodnil komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk své přesvědčení, že socha sovětského vojevůdce má být odstraněna. I proto, že je podle Honzejka spíše apologií sovětské nadvlády v naší části světa.
Pro historika z Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů Čeňka Pýchu nemá otázka, co si se sochou maršála Koněva počít, jednoduché řešení. Pýcha se ale kloní spíše k tomu, aby socha zůstala ve veřejném prostoru už proto, aby svou nejednoznačností vzbuzovala ve společnosti otázky. „Když tam půjde učitel se svou třídou, tak z toho může vytěžit určitou situaci, a to i díky současné diskuzi. Dá se tam naplnit více didaktických cílů,“ vysvětluje Pýcha, který se didaktice dějepisu profesně věnuje.
Praha 6 nechala před časem doplnit Koněvovu sochu informační tabulkou, která přibližuje maršálovy poválečné skutky. Honzejk považuje takové řešení za nedostatečné, protože i tak na místě stále zůstává dílo, jehož hlavním smyslem je vzdávat hold. „Pokud tu máme osobnosti s takto nejednoznačnou rolí v dějinách, tak je lepší si jejich roli vysvětlovat v učebnicích nebo muzeích,“ domnívá se publicista. „Když bychom společnost naučili, že hold se dá vzdát i jiným způsobem, a vznikaly by pomníky v aktuálnější umělecké formě, tak bychom možná ten problém neřešili,“ doplňuje ho Pýcha a upozorňuje, že je na místě i otázka, co by se s veřejným prostorem po odstranění sochy dělo.
„Socha Churchilla přináší do Česka debatu, která tu zatím není moc ukotvená, a kterou bychom tu měli vést, protože nás může obohatit a spojit s globálními historickými diskuzemi.“ Měla by být informační plaketa umístěna i k soše Winstona Churchilla? A kdo by měl o stavbě, odstranění a podobě památníků vlastně rozhodovat? Poslechněte si celou debatu v magazínu Přes čáru.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
