Levá a pravá už nestačí. Prostorový zvuk je budoucnost poslechu hudby, říkají lidé z branže
Zkušenost s prostorovým zvukem máte pravděpodobně alespoň z burácejícího kinosálu, kde dělá výbuchy hrozivějšími, dialogy živějšími a děj více vtahujícím. Čím dál tím víc ale prosakuje také do osobního audia, do poslechu hudby a na živé koncerty. V produkování hudby se využití prostorového audia projevuje třeba tak, že vzniká tendence vytvářet tzv. dvojí mixy – píseň má potom jak verzi stereo nahrávky, tak i té prostorové.
Hudební producent a bubeník Tomáš Konůpka, jehož hudba zní v reklamních spotech největšího výrobce automobilů na světě, vyzdvihuje na prostorovém zvuku to, že při poslechu máme pocit, jako bychom s jejím zdrojem byli v jedné místnosti. „Ty můžeš rozmístit ty nástroje v mixu tak, že si vzájemně nepřekáží, každej má svůj prostor a můžeš je umístit jakoby do tý krychle, do tý místnosti, tam, kde reálně třeba jsou, když seš v klubu,“ vysvětluje.
Drtivá většina tuzemských koncertů technologie prostorového zvuku nevyužívá, najdou se ale výjimky. Zvukový inženýr Jan Středa (Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, festival Struny Podzimu, představení Cirk La Putyka) má s prostorovým ozvučením zkušenosti. „Pro mě to je neskutečná radost při tom míchání, protože je strašně smutný, když máš nějakou představu, mícháš a teď víš, že polovina toho auditoria takovej zvukovej obraz jako ty nemá,“ říká.
Co podle Jana Středy zní jako zmačkaná ošklivá kulička bez energie? A za jakým účelem, když ne za sledováním filmu, váží Tomáš Konůpka v nočních hodinách cestu do kinosálu? Poslechněte si příspěvek o současnosti a budoucnosti prostorového zvuku.
