Lidé často nechápou, kolika z nich se náš obor týká, říká adiktolog Michal Miovský

Ačkoliv přiznává, že se v posledních letech udělal ve smyslu destigmatizace adiktologie velký kus práce, vysoká míra odsouzení lidí, kteří mají problém s návykovými látkami či hraním, ve společnosti i nadále přetrvává. „Potýkáme se s hlubokým nepochopením veřejnozdravotních intervencí, které jsou klíčové pro nemotivovanou populaci na squatech a v terénu. Právě ty jsou důležitým ‚tykadlem‘, bez kterého nemáte šanci získat pod kontrolu vlny infekčních onemocnění, jakou jsou hepatitidy nebo například začátkem 90. let HIV. Bez nich nemáte v ruce žádný efektivní nástroj,“ říká přednosta Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Miovský.

V rozhovoru připouští, že v důsledku pandemie i v České republice v posledních měsících výrazně přibývá pacientů vyžadujících pomoc adiktologů. „U lidí, kteří ještě před pandemií balancovali na hraně s pitím nebo s léky, zaznamenáváme v posledním období ještě vyšší spotřebu. Je zřetelné, že se chovají výrazně rizikověji než v běžném chodu. Jejich denní rituály a povinnosti jim pomáhaly přežívat na hraně. Teď ovšem o ty berličky přišli. Nemají jistoty dne, na které byly zvyklí a o které se opírali. Část těchto lidí se za tu hranici prolomila. Jejich spotřeba je často hrůzná. Tito lidé byli do této doby jako pacienti naprosto neidentifikovatelní pro nás i pro své okolí. Teď už nejsou,“ říká.

Čtěte také

Autorka Zápisníku alkoholičky: V České republice je bohužel divné nepít

Dominantní je u nás stále alkohol. „Ta past je v tom, že škodí už v množství, kdy to ještě není téma pro náš obor. Závislost je jen jeden z mnoha důsledků a ty závislostní problémy se týkají menšího procenta lidí, kteří pijí velmi rizikově. Je důležité si uvědomit, že veliká část populace pije způsobem, který ohrožuje nebo přímo velmi výrazně škodí jejich zdraví, ale ještě to vůbec neznamená, že to jsou potenciální pacienti do adiktologického provozu. Ovšem jednoho dne – u mnohých z nich to trvá docela hodně let – se pravděpodobně stanou pacienty našich kolegů v jiných oborech. Máme například velmi tvrdá data, která potvrzují, že alkohol je velmi silný karcinogen,“ dodává.

Které další skupiny lidí jsou kvůli pandemii koronaviru ohrožené závislostmi na návykových látkách? Kolik lidí v České republice vykazuje problémové pití alkoholu? Proč byl obor adiktologie v Evropě dlouhou dobu zanedbáván? Jak tenká je podle Michala Miovského hranice mezi slabostí a závislostí na něčem oblíbeném? Proč se rozhodl pro studium adiktologie a jaké byly jeho začátky v oboru? V čem vidí hrozbu častého užívání léků? A jaké recepty má adiktolog na omezení času tráveného na sociálních sítích? Dozvíte se ve velkém Rozhovoru Martina Minhy.      

Profesor Michal Miovský

Profesor PhDr. Michal Miovský, Ph.D., je klinický psycholog, psychoterapeut, přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Je absolventem jednooborové psychologie na FF MU v Brně a postgraduálního studia na FF UP v Olomouci. Na Palackého univerzitě v Olomouci byl habilitován v oboru klinická psychologie a v roce 2012 byl jmenován profesorem i pro obor klinická psychologie. Profesní dráhu začínal jako poradenský pracovník ve sdružení Podané ruce. Od roku 2001 do roku 2005 pracoval jako vědecký pracovník Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Následně byl jmenován vedoucím nově vzniklého Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK v Praze. Po vzniku samostatné Kliniky adiktologie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze zde vykonává funkci přednosty.