Lidé jsou bytosti, které selhávají, může se to stát každému, poukazuje na historii spisovatel Jiří Padevět
„Tím, že zpracovávám ty hrůzy, si daleko líp uvědomuju, že pořád žijeme v dobrém světě. Ale pak začala válka na Ukrajině. Zároveň si myslím, že pomoc Čechů Ukrajině je hodně postavena na zkušenostech společnosti z roku 1968, kdy nás Rusko okupovalo,“ vypráví Jiří Padevět, „vychutnávač historie“, badatel a autor několika historických knih. Jeho nejnovějšími počiny jsou knížky 1945 a Kronika Protektorátu.
Jak zaznívá v anotaci knížky mikropříběhů 1945, Padevět čtenáře sugestivně vtahuje přímo do mezních životních okamžiků, nechává rozestoupit řádky učebnic a snaží se mezi nimi oživit to, co čas pohřbil pod tiskařskou černí – osudy jednotlivých lidí, kteří se pod vahou dějin buď zlomili, nebo ji dokázali unést.
„Už profesor Bedřich Loewenstein kdysi napsal: ‚Každý národ trpí historickým autismem, dívá se na historii z pohledu svého národa a moc nevidí, co se děje okolo.‘ U vnímání historie je ale důležité se na to zkusit dívat s odstupem,“ dodává Padevět, který se badatelsky snaží končit v 50. letech. Jde o období, které je nejtvrdší vůči obyvatelům Česka.
Poslechněte si rozhovor s Jiřím Padevětem a dozvíte se, kdy se u něj objevila touha objevovat historii, jak vznikají jeho mikropříběhy a na co dalšího se čtenáři a čtenářky můžou těšit.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
