Má nás mrzet, že Praha nemá Kaplického knihovnu? „Je to strašná ostuda,“ říká architekt Ivan Margolius
Bourání s architektem Ivanem Margoliem o tom, proč kromě architektury psal knihy – i když z toho nejsou skoro žádné peníze a tvořit vždycky bolí.
V tomhle Bourání jsme se spojili s anglickou vesnicí Silsoe v hrabství Bedfordshire, kde žije architekt Ivan Margolius – architekturu navrhuje, ale také o ní píše. Má za sebou čtyřicet let architektonické práce a čtrnáct knih, ta nejnovější (a nejtlustší) je kniha Pro budoucnost a pro krásu o jeho příteli Janu Kaplickém. Spojovalo je přátelství a podobný osud, v 60. letech emigrovali do Anglie a začali nový život v Londýně.
Mluvili jsme o tom, jaký byl Jan Kaplický s jeho „depresivní náturou“ i jak vypadají jeho stavby v realitě – ty jsou prý optimistické a povzbuzující. Ivan Margolius navštívil například jeden jeho rodinný dům v Islingtonu nebo Kaplického vlastní byty, kde žil se svými partnerkami a manželkami. „Bylo to jako ve vesmírné lodi,“ říká.
Dále jsme mluvili o budově Národní knihovny pro Prahu, kterou Jan Kaplický navrhl krátce před svou smrtí. Bylo by bývalo možné ji postavit, i když už autor nežil? Jak a kdo se toho mohl ujmout? A je škoda, že na Letné „chobotnice“ nestojí? „Je to pro Česko strašná ostuda,“ říká Ivan Margolius.
Jak se dostal k psaní? Jeho otec byl Rudolf Margolius, popravený v monstrprocesu s Rudolfem Slánským. Jeho maminka byla překladatelka z angličtiny Heda Kovaly. „Můj život byl vždycky spojený s knihami, už od malička,“ říká.
Hovořili jsme i o dětství, o vzpomínkách na otce, o tom, jak se zcela sám ocitl v devatenácti letech v Londýně. O studiu a jeho práci – navrhl třeba severní terminál letiště Gatwick. O českých kachličkách na londýnských fasádách. O tom, jak se architektura změnila za čtyřicet let, co se jí zabýval. O tom, jak si koupil vůz Tatra a jak si ho po přečtení jeho knihy pořídil i architekt Norman Foster. A také o knihách.
„Když navrhnete dům, můžou ho po čase zbourat. Ale když napíšete knihu, i kdyby je spálili, vždycky nějaká zůstane,“ říká Ivan Margolius.
S Ivanem Margoliem o psaní knih, o Kaplického knihovně a pesimismu a o čtyřech desetiletích.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
