Mají introverti život složitější než extrovertní lidé? Společnost jim nepřeje, ale vynikají jinak
„Být introvertem není diskvalifikace, ale jsme společností extrovertů,“ řekla magazínu Balanc psycholožka a psychoterapeutka Natálie Schwab Figusch. Být spíše tichý, neprojevovat se a chtít trávit čas sám není žádná porucha, jedná se o rys osobnosti. Ve společnosti, ve které je akcentovaná sebepropagace a strhávání pozornosti, jsou introverti v nevýhodě. Své vlastnosti ale mohou dobře využít jinde. Daří se jim ve vědeckých oborech, analýzách a navazují hluboké vztahy.
„Introvert je stáhnutý do svého vnitřního světa a skrze něj posuzuje svět venku. Jsou pro něj důležité pocity, vjemy, myšlenky. Ne to, co chce okolí. V extrémních formách působí až autisticky.“ Introvertní lidé se drží v pozadí, dobře si rozmyslí, než něco řeknou. Je pro ně podstatné věci pochopit, porozumět jim, a ne se okamžitě zúčastňovat dění. Pokud se zapojí do debaty, chtějí ji obohatit, posunout nebo prohloubit. Povrchní rozhovory je nebaví a small talk může být jejich přirozeným nepřítelem. Samozřejmě ne každý introvert je stejný, rysy osobnosti jsou namíchané různě.
„Být introvertem je těžké. Vše si více berou. Musí hledat sebevědomí a posilovat asertivitu. Okolí by mělo být vůči potřebám introverta vnímavé. Zejména když se jedná o extrovertní rodiče, kteří mají introvertní dítě.“ Introverti mají méně přátelských vztahů, ale obvykle jsou velmi hluboké. Pojí se s tím riziko závislých vztahů, často jsou na své nejbližší fixováni. Ve společnosti extrovertů se někdy cítí nepříjemně, nedělají jim dobře hluční lidé, kteří na sebe strhávají pozornost. Sami se obvykle neradi projevují, mohou se proto zdát nudní nebo neaktivní. V jejich vnitřním světě se ale odehrává bohaté emoční, pocitové a myšlenkové divadlo. Některé tišší a uzavření lidé znervózňují. Neví, co si myslí, a jsou obtížně čitelní, to může znervózňovat.
Čtěte také
Je pravda, že když se nemluvný introvert opravdu rozmluví, nejde ho zastavit. Dobře se introvertní cítí v komunikaci na sociálních médiích, jsou v bezpečí za monitorem. Má to svá úskalí, mohou svůj společenský život realizovat u obrazovek a o to méně se účastnit života v nedigitálním prostředí.
„Omezovat introverty může jen míra sebepoznání. Introverzi můžeme použít jako výhodu.“ Jedná se o dispozici, i když lze pracovat na tom, abychom byli v sociálním kontaktu lepší a sebevědomější, není povinností každého z nás být showmanem a hlasitě na sebe strhávat pozornost. Pro introverty je risk přílišná uzavřenost. Pokud se nebudou vystavovat nepříjemným sociálním situacím, budou jejich schopnosti zakrňovat. Je to nepříjemná smyčka, jednání s lidmi je jim nepříjemné, proto se mu vyhýbají, a tím ho netrénují.
Další návody a rady pro introverty i jejich okolí si můžete poslechnout v záznamu pořadu.
Chcete se setkat s autorem Balancu Petrem Bouškou? Doražte na Podcast Session 30. září do Kasáren Karlín. Vstup je zdarma a bez registrace. Více se dozvíte zde.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
