Mannova Smrt v Benátkách je i o tom, že rozum je vám k ničemu, když se vám na pláži zapálí lejtka
Ve druhém díle série Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají útlou novelou držitele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna jménem Smrt v Benátkách.
Obecně se většinou píše o tom, že Smrt v Benátkách zachycuje cestu spisovatele Gustava von Aschenbacha do Benátek, kde tento upocený muž nalézá mimo své duševní a morální katarze i erotické zalíbení v mladém chlapci a posléze také svoji smrt.
Čtěte také
Standa ale upozorňoval na to, že význam novely není takto jednoduchý – četbu Smrti v Benátkách totiž přirovnával k hledání vltavínů – ke složitému a trpělivému bádání, v rámci kterého musíte například zavnímat odkazy na antickou filozofii nebo to, že Benátky jsou symbolem hniloby a falše. Stanislav také zmínil, že text vyšel roku 1911 a že úmrtí stárnoucího spisovatele může tedy naznačovat smrt starého pojetí pečlivého umění, které nahradilo modernistické umění plné vášní.
Ivanka ještě dílo přirovnala z nějakého důvodu k eintopfu a Stanislav ho přirovnal k sépiovému rizotu a Zuzana zarecitovala dětskou říkanku o zrzavých lidech, kteří v novele taktéž mají významné místo.
Poslechněte si, jak Buchty a Standa Zajíček čtou Smrt v Benátkách.
Zuzana Fuksová
Bydlím v Brně, protože se tu dá chodit pěšky. Mám ráda různé druhy kuchyňské soli, lelkování a prohlížení kabelek na internetu. Vystudovala jsem sociální práci a leccos nedostudovala. Mám trochu OCD, krizi středního věku a taky dceru.a
Ivana Veselková
Mám tři psy, bydlím v Praze, snažím se chovat jako tzv. dospělý člověk, ale moc mi to nejde. Vystudovala jsem mezinárodní vztahy, ale většinu studijních znalostí jsem zase hezky zapomněla. Mám ráda sladkosti, teplo a crossfit.
Stanislav Zajíček
Rodák z Děčína, který byl v letech 1990–1992 poslancem za OF v České národní radě a milovník Komenského je od roku 1993 profesorem českého jazyka a latiny na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně. Své studenty vede především k esejistické a umělecké tvorbě, kritickému myšlení a k aktivnímu zájmu o věci veřejné.
Buchty čtou jsou speciální díly podcastu Buchty o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl. Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček vám představí literární klasiku tak, že vás to bude bavit a ještě se i něco dozvíte.
Také jste před maturitou jen s vypětím sil přelouskali Babičku a pamatujete si z ní jen Sultána, Tyrla a to, že někdo šukal po světnici? Také vám z Proměny utkvěla pouze vzpomínka, že se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů a shledal, že je z něj nestvůrný hmyz? Pak je tu pro vás minisérie Buchty čtou, díky které možná přijdete na to, že louskání knih nepatří do stejného ranku přežitků jako upalování čarodějnic nebo předení.
Všechny díly pořadu najdete zde nebo jako podcast na wave.cz/podcasty.
Související
-
Svoje mládí stejně nezachráníš. Wildův Obraz Doriana Graye popisuje vznik lidského monstra
Buchty čtou se tentokrát zabývají románem bouřliváka Oscara Wilda a tím, čím se provinil krasavec Dorian Gray.
-
Nepláče a vraždí, ale úplně bezcitný není. Camusův Cizinec chce splynout s netečností světa
Buchty čtou se v sedmém díle série zabývají kanonickou novelou Cizinec Alberta Camuse a tím, co byl největší hřích hlavního hrdiny, tedy úředníka Mersaulta.
-
Buď krásná a vdej se! Pýcha a předsudek Jane Austenové není jen slaďárna o plesech a panu Darcym
Buchty čtou se tentokrát zabývají románem Pýcha a předsudek Jane Austenové. Proč je toto dílo kultovní a jeho prvky se dostávají jako tetování na mnohá britská stehna?
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.