Marek a Moja

Nikotinové sáčky obvykle obsahují nikotin, buď syntetický, nebo získaný z tabáku, a další přísady, jako je celulózový prášek, aromata, sladidla a alkalické látky. Zpráva varuje, že mohou být vysoce návykové, a vyzývá k přijetí komplexních předpisů, které se budou týkat všech tabákových výrobků.

Celosvětový maloobchodní prodej nikotinových sáčků narostl v minulém roce oproti roku 2024 o více než 50 %, přičemž nejvyšší tržby byly zaznamenány ve Spojených státech, dále pak v Německu, Polsku či Švédsku, uvedla WHO.

Podle serveru Euronews jsou zároveň nikotinové sáčky agresivně propagovány mezi mladými lidmi, a to zejména prostřednictvím sociálních sítí. Společnosti spolupracují s influencery a v rámci marketingu dávají důraz na skryté užívání produktů, které ztěžuje odhalení rodičům a učitelům a umožňuje obcházet pravidla. Dalším způsobem cílení na děti a mladistvé je široký výběr příchutí, které jsou pro tuto věkovou skupinu atraktivní. Nikotinové sáčky často bývají sladké, ovocné, nebo mají příchuť žvýkaček a bonbónů.

„Tyto výrobky jsou navrženy tak, aby vyvolávaly závislost, a je naléhavě nutné chránit mladé lidi před manipulací ze strany výrobců,“ píše se ve zprávě WHO. Podle organizace momentálně na národní úrovni platí nedostatečná opatření. Prodej nikotinových sáčků tak často buď není regulován vůbec, nebo jen velmi mírně.

Výběr herců pro 26. bondovku, a tedy i výběr nástupce Daniela Craiga, má na starost castingová ředitelka Nina Gold, která spolupracovala mimo jiné na seriálech Hra o trůny či Koruna. Producent Amazon MGM Studios minulý týden oznámil, že se Gold už schází s potenciálními kandidáty na hlavní roli, píše server USA Today. Režie nového filmu se tentokrát ujme Denis Villeneuve a scénář píše tvůrce seriálu Peaky Blinders Steven Knight.

Mezitím se nadále horečně spekuluje o tom, kdo by se novým agentem 007 mohl stát. Server Euronews uvádí například jména Tom Holland, Callum nebo Jacob Elordi, o kterých se mluví už další dobu. Vzhledem ke jménu castingové ředitelky však jako horké kandidáty představuje také Jacka Lowdena, Louise Patridge a Toma Francise, se kterými Gold v minulosti spolupracovala. Často se přitom stávalo, že do role Bonda byl obsazen začínající herec, který se stal hvězdou právě až skrze bondovky.

Na zveřejnění informace o začátku castingu reagoval i Bílý dům, který zveřejnil obrázek Donalda Trumpa coby Bonda s heslem Make America Great Again. Obrázek se na internetu setkal převážně s posměchem, server Euronews však připomíná, že zakladatel Amazonu Jeff Bezos je významným Trumpovým spojencem, a spekuluje, zda by americký prezident přeci jen nemohl ve filmu nakonec mihnout v epizodní roli.

S informací o tom, že titulní tvář již vydaného kalendáře pro rok 2027 se jmenuje Giovanni Galizia a není knězem, nýbrž stevardem španělské letecké společnosti, jako první na začátku tohoto týdne přišel italský deník La Repubblica. Muž následně poskytl rozhovor agentuře AP.

Uvedl, že na fotce je mu pouhých sedmnáct let a za jeho rozpačitý úsměv, který někteří považují za sexy, jsou zodpovědní jeho tehdejší kamarádi. „Během focení se nahlas smáli, protože jsem byl oblečený jako kněz,“ řekl. Podotkl také, že pro něj tehdy bylo focení jen legrací a že z ostatních vyfotografovaných mužů zná jen jednoho, který knězem také není.

Kalendář každý rok obsahuje dvanáct černobílých portrétů mužů v kněžských oděvech, mnohé z nich se přitom rok co rok opakují, což je i případ Galizii, kterému je nyní 39 let. 

Autor kalendáře i fotografií Pier Pazzi pro agenturu AP uvedl, že třetina osob na fotografiích v nejnovější verzi kalendáře jsou skuteční kněží, neřekl ale žádné podrobnosti. Zároveň také podotkl, že mu nešlo o to, aby muži byli vnímáni jako atraktivní.

Galizia sám říká, že kalendář nepovažuje za podvod, ale za umění. Přirovnává ho například k filmů nebo seriálům, ve kterých kněze hrají herci. Ani jeden z kněží, kterého AP v rámci své reportáže oslovilo s žádostí o komentář, nepovažuje počin za problematický.

„Mladí lidé si často myslí, že kněží jsou upjatí a odměření, ale když se podívají na tento kalendář, mají pocit, že kněží jsou jim blíž a umí si ze sebe udělat legraci,“ řekl.

I když je v kalendáři samotném zmínka o Vatikánu, není s ním nijak oficiálně spojen. Svatý stolec se ostatně k věci odmítl vyjádřit.

Studii provedl tým z Čínské akademie věd pod vedením environmentálního vědce Qi Guana. Výzkumníci zkoumali data z celkem 3,4 milionu satelitních snímků z posledních 40 let a dospěli k závěru, že více než 16 000 řek po celém světě ztrácí rozpuštěný kyslík — v průměru jde přitom o 0,045 miligramu kyslíku na litr za každých deset let.

K dosud nejvýraznějším změnám došlo v tropických řekách, jako je indická Ganga a jihoamerická Amazonka. Zejména Ganga ztrácí kyslík dvacetkrát rychleji než je celosvětový průměr. Klimatická změna způsobená lidskou činností totiž snižuje schopnost řek zadržovat rozpuštěný kyslík, a za touto změnou s největší pravděpodobností stojí právě zvýšená teplota vody. Vazby, které udržují plynný kyslík rozpuštěný ve vodě, jsou totiž relativně slabé. Stačí jen nepatrná změna teploty, aby se rozpadly a kyslík unikl, píše web Science Alert.

Rozpuštěný kyslík je přitom to, co vodní organismy potřebují k dýchání: to platí pro zvířata, rostliny, plankton, bakterie a vše ostatní, co pod vodou žije. „Ztráta kyslíku je velmi pomalý proces. Pokud bude trvat dlouhou dobu, zasáhnou říční ekosystémy negativní dopady,“ řekl Guan pro agenturu AP. „Nízká hladina kyslíku může způsobit řadu ekologických krizí, jako je úbytek biologické rozmanitosti nebo zhoršení kvality vody,“ uzavírá vědec.

Systematické porozumění tomuto problému je podle vědců klíčové pro posílení odolnosti říčních ekosystémů. Důležité je prostřednictvím cílených opatření a strategií zabránit trvalé ztrátě kyslíku a dosáhnout udržitelného hospodaření v řekách po celém světě.

Britská BBC zveřejnila reportáž, kde jsou činy podrobně popsány. Dvě účastnice tvrdí, že byly znásilněny, třetí pak popisuje sexuální obtěžování. Jedna z žen například uvedla, že jí kromě znásilnění její televizní manžel také vyhrožoval útokem kyselinou. Podle jeho právních zástupců účastník soutěže tato obvinění popírá.

Ženy BBC také sdělily, že jim televizní stanice Channel 4 neposkytla dostatečnou ochranu. Její představitelé podle nich o skutcích věděli již před odvysíláním pořadu. Epizody, ve kterých účastnice figurovaly, byly však přesto vysílány a donedávna byly také dostupné ke streamování.

Podle serveru Euronews stanice všechny dosavadní díly pořadu stáhla až předevčírem. Generální ředitelka stanice Priya Dogra zároveň vyjádřila soustrast poškozeným. „Na základě informací dostupných v té době, Channel 4 jednal rychle, přiměřeně, citlivě a s ohledem na blaho účastníků,“ dodala.

Pořad Svatba na první pohled je mezinárodní franšíza, lidé se v něm žení a vdávají s neznámými lidmi, se kterými se poprvé setkávají až v den svatby. Pořad pak dvojice sleduje v období líbánek a prvního období společného života. Manželství, která se během pořadu uzavřou, nejsou právně závazná.

Web Halupedia podle serveru Fast Company vytvořil polský softwarový vývojář Bartłomiej Strama, který jej sám v komentáři na Redditu označil za plod divokého večírku. Na webu se dá najít prakticky cokoli. Návštěvníci mohou buď kliknout na tlačítko „Stumble“ a nechat si zobrazit náhodný článek, nebo zadat vlastní dotaz. V takovém případě jim zobrazí vygenerovaný seznam souvisejících hesel. Pokud pak na některé z nich kliknete, vygeneruje se článek psaný suchým vědeckým stylem.

V popisu stránky na Githubu se píše: „Každý odkaz vede k záznamu, který zatím neexistuje – dokud na něj nekliknete; v tu chvíli se jazykový model tváří, jako by ten záznam existoval odjakživa, a napíše ho pro vás v suchém stylu typickém pro vědecké publikace z 19. století.“ Všechny záznamy jsou také plné hypertextových odkazů na jiné články, což uživatele vede do nekonečné králičí nory halucinací a nesmyslů.

Jeden z nejčtenějších článků na Halupedii například pojednává o velkým sčítáním holubů z roku 1887, které označuje za „ambiciózní, byť nakonec mylný projekt Královské společnosti pro sčítání ptáků, jehož cílem bylo pečlivě spočítat každého holuba skalního s čepičkou v rámci správních hranic Spojeného království Velké Británie a Irska“. Sčítání údajně vymyslel „Sir Reginald Featherton“, který věřil, že stanovení přesného počtu holubů je „klíčové pro spravedlivé rozdělení parlamentních drobků.“

Podle Franka Landymora ze serveru Futurism je pouze otázkou vkusu, jestli nám tyto hrátky s umělou inteligencí připadají zábavné nebo ne. Podobné projekty však podle něj mohou upozornit na často absurdní nedostatky jazykových modelů a riziko zneužití umělé inteligence.

Majitel populárního klubu Japan Federico Crespo tvrdí, že vysoké vstupné není namířené proti Američanům, ale proti širším politickým a ekonomickým dopadům amerického vlivu.

Crespo poprvé zvýšil poplatek pro Američany před rokem, když se Trump vrátil do Bílého domu a zavedl cla na mexický dovoz. V lednu zvýšil poplatek z 50 dolarů na téměř 300 dolarů (přibližně 6200 Kč) poté, co americké speciální jednotky vtrhly do Venezuely a zajaly prezidenta Nicolase Madura, informuje server LA Times.

Mexičané a ostatní obyvatelé Latinské Ameriky naproti tomu platí 14 dolarů (necelých 300 korun). Zákazníci z Kanady, Číny a ostatních zemí pak zaplatí 20 dolarů, tedy asi 418 korun. Peníze vybrané od amerických návštěvníků klub rozděluje mezi zaměstnance, kteří podle Crespa doplácejí na rostoucí nájmy a životní náklady ve městě.

Mexico City se v posledních letech stalo oblíbenou destinací amerických „digitálních nomádů,“ kteří po pandemii začali ve velkém využívat nižších životních nákladů a možnosti práce na dálku, vysvětluje britský Guardian. V některých čtvrtích, například Roma nebo Condesa, to vedlo k prudkému růstu cen bydlení a změně charakteru místních podniků. Proti gentrifikaci se ve městě už dříve konaly demonstrace, během nichž zaznívala hesla jako „Gringo go home“ nebo kritika Airbnb a masového turismu.

Politika klubu Japan vyvolala na sociálních sítích silné reakce. Část lidí ji podporuje jako formu protestu proti americké politice a ekonomickému tlaku, jiní ji označují za diskriminační. Crespo ale opakovaně zdůrazňuje, že jde hlavně o symbolické gesto a pokus otevřít debatu o tom, jak se Mexico City pod tlakem zahraničního kapitálu a turismu proměňuje.

Po čtyřleté pauze se třetí řada Euphorie vrátila s velkým očekáváním, místo nadšení ale přichází vlna kritiky. Podle serveru Rotten Tomatoes má nová série zatím nejnižší hodnocení ze všech dosavadních sezon, tedy kolem 40 procent. Recenzenti vytýkají seriálu ztrátu původní emocionality i posun od intimního dramatu k přepálenému kriminálnímu chaosu. Negativní reakce míří hlavně na scenáristu a režiséra Sama Levinsona, kterému část publika vyčítá, že sází spíš na šok než na promyšlené vyprávění.

Další kontroverzi rozpoutala nejnovější epizoda, ve které se znovu objevuje nacistická symbolika včetně hákového kříže vytetovaného na těle postavy Faye v podání Chloe Cherry. Sociální sítě zaplavily komentáře fanoušků, kteří označují scénu za šílenou, zbytečně provokativní nebo normalizující extremistické symboly. Kritika se objevila už po druhé epizodě, kde se v záběrech objevila nacistická vlajka. Někteří diváci zároveň upozorňují, že seriál stále častěji používá kontroverzní motivy bez hlubšího kontextu nebo smyslu pro vyprávění.

„Nová epizoda seriálu Euphoria, která divákům podává nacistický symbol jako něco přijatelného tím, že z toho nedělá žádnou velkou vědu a prezentuje ho jako ‚sexy‘, mi připadá naprosto šílená,“ cituje jednoho z diváků server LADbible.

Přesto zůstává Euphoria jedním z nejsledovanějších titulů HBO, hlavně díky hvězdnému obsazení v čele se Zendayou, Sydney Sweeney nebo Jacobem Elordim. Diváci se ale obávají, že zbývající epizody nedokážou plnohodnotně uzavřít linky všech protagonistů ani změnit náladu kolem finální série.

Z Tolkienovy ságy si vypůjčila jméno například technologická firma Palantir Technologies, kterou spoluzaložil miliardář Peter Thiel. Po motivech ze Středozemě pojmenoval i další své projekty, třeba investiční fondy Valar Ventures nebo Mithril Capital. Palantíry jsou v příběhu křišťálové koule či „vidoucí kameny“, které umožňují komunikovat na dálku, sledovat události z jiných míst, a někdy dokonce nahlížet do budoucnosti. Zároveň ale své uživatele často klamou a svádějí k touze po moci.

Právě této symboliky si všímá server Vox, který upozorňuje na paradox firmy vyvíjející analytické nástroje pro armádu a státní správu, jež se pojmenovala po artefaktu spojeném s dohledem a manipulací.

Tolkienova estetika podle deníku New York Times přitahuje kromě technologických elit i širší okruh konzervativních politiků. Autorem Hobita a Pána prstenů byl v mládí dle svých slov ovlivněn také americký viceprezident J. D. Vance, jehož kariéru v podnikání i politice podporoval Thiel. Svou společnost navíc Vance pojmenoval Narya Capital podle Gandalfova magického ohnivého prstenu.

Podobná fascinace Tolkienem se podle kritiků promítá právě i do prostředí Silicon Valley. Zakladatel Amazonu Jeff Bezos, dlouholetý fanoušek Tolkiena, například osobně dohlížel na nákup práv na Pána prstenů za necelých 6 miliard korun. Letos Bezosova streamovací platforma Prime Video uvede již třetí sérii seriálu Rings of Power inspirovaného historií Středozemě.

Bývalá manažerka společností Apple a Google Kim Scott v britském The Times upozornila na rostoucí popularitu takzvaného „režimu zakladatele“ – stylu řízení, v němž má mít šéf firmy téměř neomezenou rozhodovací moc bez širší spolupráce se zaměstnanci.

Literární historici přitom připomínají, že Tolkien ve svých knihách psal především o pokoře, obyčejných lidech a nebezpečí absolutní moci. I proto podle nich působí ironicky, když se symboly knih stávají identitou firem budujících globální dohledové systémy. Sám Tolkien byl zároveň známý nedůvěrou vůči technologiím i centralizované moci a ve svých knihách i dopisech opakovaně varoval před tím, co se může stát, když se tyto dvě síly spojí.