Mateřská není dovolená. Mladé matky kromě stereotypu a dřiny trápí i nedostatek ocenění jejich práce

9. květen 2019

Mateřské a rodičovské se u nás stále říká dovolená. Běžný den matky nebo otce ale jako dovolená nevypadá. Je to sice jedna z nejvíc smysluplných činností vůbec, ale zároveň nesmírně náročná práce, která si nezadá s nejtěžšími výrobními provozy. Jak to přežít ve zdraví? O tom si v magazínu Houpačky povídala Michaela Trtíková Vojtková, dvojnásobná matka a v současné době na rodičovské s mladším synem, a Jana Radovanovičová, která právě nastoupila na mateřskou a čeká ji porod.

„Přechod na mateřskou byl pro mě těžký. A zkomplikovala jsem si to tím, že jsem si ho jako těžký představovala. Co jsem zažívala ve spojení s tím přechodem, bych charakterizovala jako strach. Strach z toho, co budu dělat, jak naplním čas, který se přede mnou otvírá. Že nebudu mít daný režim, kdy ráno vstávám a chodím do práce a pak se zase vracím, a práce mi odděluje a strukturuje pracovní a volný čas,“ popisuje život matky na mateřské Jana Radovanovičová. „Těžké je to, že člověk opouští všechny sociální role, které naplňuje. Přestáváš být tou ženou, která vše stíhá a dělá věci, které okolí oceňuje. Pouštíš se do role, která je pro tebe úplně neznámá, je opředená mnoha emocemi, představami a nároky, a já nevím, co s ní,“ dodává.

Matka poutá děti do autosedaček

I Michaela souhlasí s tím, že je přechod na mateřskou těžký a doprovází jej strach ze ztráty identity. „Najednou jsem se ze dne na den ocitla na pískovišti. A to jste regulovaná na opatrovatelku dítěte, které se rozlezlo a nachází předměty na zemi. Vy za ním jen chodíte a snažíte se mu ty věci vyrvat z rukou a z pusy, je to prostě úplně jiná funkce. Takže už vám nikdo neřekne: děláš to skvěle, oceňujeme tě. Dítě se na vás usměje a je to nádherný pocit, ale ta změna je zásadní a životní,“ přidává se se svou zkušeností.

Jana i Michaela naráží na rozpor mezi tím, že je mateřská zároveň stereotypní rutinou s pravidelným režimem, ale zároveň i aktivita náročná na plánování různých scénářů. Mateřskou a rodičovskou navíc většinou doprovází nedostatek spánku a času na odpočinek, vyžaduje neustálé soustředění a kontinuální seberozvoj. A to vše za velmi nepříznivých mzdových podmínek. Jde ostatně o dovolenou od práce, která nás živí.

Automatky: Žádné kroužky ani ovoce pro děti. Proč českým samoživitelkám hrozí chudoba?

Matka s dítětem - dítě - máma

Dana Pavlousková před rokem založila neziskovou organizaci s názvem Klub svobodných matek a stejnojmennou facebookovou skupinu, kde se aktuálně sdružuje více než 7000 žen. V květnu letošního roku zaujala pozornost médií a veřejnosti výsledkem průzkumu Jak se žije matkám samoživitelkám v ČR. Dana Pavlousková přijala pozvání do Automatek.

„Jsem na mateřské týden a přemýšlím, kde se bere ten tlak na výkonnost. Podle toho, co tady popisujete, je to daleko těžší, než když člověk chodí do práce. Jedete 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, bez ohledu na to, jestli jste nebo nejste unavení. Jestli ta výkonnost není právě v tom, že ta žena dokáže v té stereotypní, ubíjející péči obstát?“ přemýšlí nahlas o své roli a jejích měřítkách Jana. „V symbolické rovině říkáme, jak ženy dělají důležitou práci, rodí děti, starají se o ně, vychovávají je, ale děje se to reálně? A které všechny společenské prostory jsou matkám s dětmi uzavřené?“ dodává s narážkou na často nedostatečné ocenění matek ze strany jejich okolí.  

„Pro mě je největší výzva v rodičovství vykašlat se na okolí a nepřizpůsobovat režim očekáváním ve veřejném prostoru. Ten prostor patří i dětem, i křičícím dětem. Prostě všem,“ shrnuje svůj přístup k přežití mateřské Michaela.

V debatě jsme se dostaly i k tomu, jak moc na mladé rodiny dopadá výpadek ve finančních příjmech domácnosti, a diskutovaly, jak z neustálého tlaku vyváznout ve zdraví a na co se přitom s klidným srdcem vykašlat. Poslechněte si celý záznam nového dílu Houpaček s Martinou Poliakovou, Janou Radovanovičovou a Michaelou Trtíkovou Vojtkovou.

autor: Martina Poliaková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.