Matku máme v každé buňce. Vztah matka – dcera je jeden z nejsložitějších, který v životě zažijeme
„To, co žila moje máma, když jí bylo kolem třiceti, jako je teď mně, byl úplně jiný svět. Může vytvářet velké výzvy a překážky v komunikaci, když matka stojí za hodnotami, které jí dřív dobře sloužily, ale nám jsou dneska spíš na obtíž,“ říká psychoterapeutka a lektorka Alžběta Protivanská v Houpačkách o vztazích matek a dcer.
Čtěte také
„Prakticky s každým klientem na téma jeho matky v nějaké míře narazím. Je to jeden z nejkomplexnějších a nejsložitějších vztahů, který v životě zažijeme,“ říká terapeutka. „Dá se to říct tak, že máme matku v každé buňce. A když jsme dcera, načicháváme vrstvy matky ještě daleko intenzivněji než syn. A když se samy stáváme ženou, neseme si v sobě vzor ženy, která nás vychovávala a říká se, že ještě dalších sedmi generací za ní,“ vysvětluje Alžběta.
„Stále jsme jako společnost ve fázi, kdy je být ženou ohrožující. Jakoby ty pocity byly moc, jakoby ty emoce byly nepochopitelné, jakoby se každoměsíční hormonální výkyvy nehodily. Jakoby to bylo něco, co je komplikované a co je třeba zkrotit,“ říká Alžběta o každodenních výzvách výchovy dcer.
„Stát se matkou je nejtěžší práce, kterou si můžeme kdy pořídit.“ Poslechněte si rozhovor s Alžbětou Protivanskou o matkách a dcerách.
Související
-
Dětská šampíčka bych zakázala. Klientům závislým na alkoholu je i dvanáct let, říká adiktoložka
„Děti se učí od malička, že alkohol je norma. Od malička si s nimi ťukáme na zdraví, lijeme jim džusy do panákových sklenic,“ říká adiktoložka Helena Horálek.
-
Trvalo šest let, než jsem dokázala přijmout, že nebudu máma. Že mám cenu i bez dítěte
„Po každém nevydařeném pokusu jsem to chtěla vzdát. Říkala jsem si, že už tohle nechci nikdy zažít,“ říká Martina, která snahou počít vlastní dítě strávila šest let.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
