Matku máme v každé buňce. Vztah matka – dcera je jeden z nejsložitějších, který v životě zažijeme
„To, co žila moje máma, když jí bylo kolem třiceti, jako je teď mně, byl úplně jiný svět. Může vytvářet velké výzvy a překážky v komunikaci, když matka stojí za hodnotami, které jí dřív dobře sloužily, ale nám jsou dneska spíš na obtíž,“ říká psychoterapeutka a lektorka Alžběta Protivanská v Houpačkách o vztazích matek a dcer.
Čtěte také
„Prakticky s každým klientem na téma jeho matky v nějaké míře narazím. Je to jeden z nejkomplexnějších a nejsložitějších vztahů, který v životě zažijeme,“ říká terapeutka. „Dá se to říct tak, že máme matku v každé buňce. A když jsme dcera, načicháváme vrstvy matky ještě daleko intenzivněji než syn. A když se samy stáváme ženou, neseme si v sobě vzor ženy, která nás vychovávala a říká se, že ještě dalších sedmi generací za ní,“ vysvětluje Alžběta.
„Stále jsme jako společnost ve fázi, kdy je být ženou ohrožující. Jakoby ty pocity byly moc, jakoby ty emoce byly nepochopitelné, jakoby se každoměsíční hormonální výkyvy nehodily. Jakoby to bylo něco, co je komplikované a co je třeba zkrotit,“ říká Alžběta o každodenních výzvách výchovy dcer.
„Stát se matkou je nejtěžší práce, kterou si můžeme kdy pořídit.“ Poslechněte si rozhovor s Alžbětou Protivanskou o matkách a dcerách.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
