Město jako ghetto. Jak vyzrát na obchodníky s chudobou?

pan Vlastimil, ubytovna v Ústí nad Labem
pan Vlastimil, ubytovna v Ústí nad Labem

Jak vypadá ghetto? Obraz problémové čtvrti si tak nějak vybavíme asi všichni. Odborně ji můžeme definovat i jako zónu se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Desítky měst vyhlašují takové zóny nejen v jednotlivých čtvrtích, ale někdy i na celém svém území. Chtějí tak bojovat s obchodníky s chudobou. Proč na první pohled chvályhodný záměr kritizují odborníci a dočkáme se někdy důstojného bydlení pro všechny? Poslechněte si další díl magazínu Spot.

„Vždycky když zavolám na nějaký inzerát na byt, tak se mě zeptaj, jestli jsme Romové. A pak hned položí telefon. Přitom jsme normálně pracující, a stejně nemáme šanci,“ svěřuje se se svými zkušenostmi mladá žena. Podobných výpovědí jsem slyšela loni v Ústí nad Labem, kde se znenadání zavřely dvě ubytovny, mnoho. Krizi se tehdy podařilo vyřešit a na ulici nakonec neskončil nikdo. V Ústí nad Labem ale žijí v nevyhovujících podmínkách minimálně stovky lidí, a podobná situace se tak může opakovat. Stejné problémy řeší mnoho dalších měst v severních Čechách, v Kladně i ve zbytku republiky.

„Byt neseženu, a to jsem bílá, co mají dělat Romové?“ Proč by zavírání ubytoven mělo zajímat všechny

Takzvaná Modrá ubytovna, jedna ze dvou, které se v Ústí nad Labem zavírají.

„Nakonec budeme žít někde ve stanech za městem,“ zoufají si lidé z ubytoven v Ústí nad Labem, kteří se museli během uplynulého měsíce vystěhovat. Nestalo se. Nikdo ale neví, co se bude dít, až zavřou další ubytovny. A podle těch, kteří situaci sledují, se zavírat budou. Odrazit se ode dna bude v Česku, alespoň na některých místech, nejspíš čím dál těžší.

Ani přes velké úsilí odborníků a některých politiků zatím nebyl schválen zákon o sociálním bydlení, který by podle jeho navrhovatelů situaci ulehčil nejen nejchudším obyvatelům, ale následně i městům a celé společnosti. Od roku 2017 ale mohou obce vyhlašovat bezdoplatkové zóny, kde nově příchozí nemají nárok na doplatek na bydlení. Chtějí tak prý mimo jiné zamezit podnikatelům, kteří provozují ubytovny nebo bytové domy, aby do měst sestěhovávali tzv. nepřizpůsobivé obyvatele. Kritici tohoto opatření, jako například Platforma pro sociální bydlení, ale tvrdí, že obchod s chudobou to nijak neomezí. „Celou situaci to naopak může zhoršit. Když se nebude provozování ubytovny majitelům vyplácet, jednoduše ji zavřou. A města pak budou muset urgentně řešit co s těmi lidmi, na což většinou nejsou připravena,“ říká ředitel Platformy Vít Lesák. Chudým lidem se tak prý ještě víc omezí možnost najít si lepší bydlení, protože bez doplatků nemají dost financí, aby se mohli z nevyhovujících ubytoven odstěhovat.

Fleky na zdi po mrtvých štěnicích, postel pana Vlastimila z Modré ubytovny.

Problematičnost vyhlašování bezdoplatkových zón si uvědomují také někteří místní politici, a to i z měst, kde jsou tyto zóny zavedeny. „Bezdoplatkovou zónu na celém území města jsme zavedli, abychom upozornili na dlouhodobě neúnosnou situaci. Je to v podstatě zatím jediný legislativní způsob boje s chudobou,“ vysvětluje ústecká radní a poslankyně za hnutí ANO Eva Fialová. „Jsme si ale vědomi toho, že jen tímto se ten problém nevyřeší a jsou potřeba další opatření.“ Ústí nad Labem podle Fialové chystá například nákup krizových bytů a obecně chce navýšit svůj bytový fond až o stovky jednotek. Místní opoziční hnutí PRO! ÚSTÍ mezitím napadlo vyhlášení bezdoplatkových zón u krajského soudu. Podobně nepřehledná a neustále se měnící je situace i jinde. Kladno zavedlo bezdoplatkovou zónu na celém svém území jako první město vůbec, už ji ale stihl zrušit krajský úřad. Kritici i zastánci tohoto kontroverzního opatření se shodně zaklínají bojem s obchodníky s chudobou, pro ty nejpotřebnější se toho ale zatím k lepšímu mnoho nemění.

„Bydlení je právo, ne exkluzivita,“ říká Karel Karika z PRO! ÚSTÍ. Jak by problémy v Ústí nad Labem řešila opozice? A jak mají města bojovat s obchodníky s chudobou, když jsou podle odborníků bezdoplatkové zóny nefunkční? Poslechněte si celý magazín Spot.