Mezi mystikou, mystifikací, uměním a blbostí. Rozhovor s vedením Jedinečného svatopěstitelského družstva

12. únor 2023

Jedinečné svatopěstitelské družstvo je skupina tvořící na hranici umění, recese a náboženství. Uctívají Pana Miláčka – Mladýho Svatýho a v Centru současného umění DOX právě slaví 22 let své existence výstavou Stavitelé chrámů. Do Hergot!u přišli své aktivity přiblížit Martin Koutecký, předseda družstva, a David Koutecký, jeho náměstek.

Cílem Jedinečného svatopěstitelského družstva je pěstovat a podporovat Pana Miláčka – Mladýho Svatýho a všeobecně šířit svatost. Miláček je v teologii družstva chápán jako největší umělec a největší láska a zároveň jako vzor v duchovní oblasti.

„Myslím si, že není na našem světě náboženský nebo politický směr, kterým by se nenechal inspirovat, který by do sebe nenasál a zase ho v naprosto převrácený a smíchaný formě neventiloval ven. On byl třeba za noc schopný vymyslet několik církví a oltářů,“ přibližují myšlenkový svět Mladýho Svatýho a tím i družstva bratři Koutečtí.

Družstvo ve své tvorbě využívá také rituálů. „Nejčastější družstevní rituál je Malá Půdža. Mladej Svatej sám ji zvěstoval jako islámský svátek, který se slaví na počest boha Sabaotha, kdykoli se narodí nějaká Krišna, a spočívá v mísení krve a alkoholu,“ popisuje Martin.

„Jsou lidé, kteří celé družstvo považují za umělecký projekt, převažují ale ti, co ho považují za blud, blasfemii nebo blbost. Pro nás je to způsob života,“ říkají Koutečtí.

Kde se Mladej Svatej poprvé družstvu zjevil? Kdo to je praotec Šmelc? A co na Jedinečné svatopěstitelské družstvo říká samotný Pan Miláček? Dozvíte se v Hergot!u.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.