Mimozemšťane, nezlob se. Román Iaina M. Bankse Hráč je skvělá kosmická sci-fi o hrách a utopiích
Skotský spisovatel Iain M. Banks uhranul uměleckou kritiku svým debutovým románem Vosí továrna. Většinu své literární kariéry se ale věnoval sci-fi. Jeho skvělý román Hráč z kosmické série Kultura ukazuje, že dokázal tento žánr skvěle využít k úvahám o pravidlech a hrách, na nichž stojí civilizace.
Poslechněte si rubriku Ektoplasma, kde Antonín Tesař doporučuje sci-fi román Iaina M. Bankse Hráč
Devítidílná série Kultura, kterou Banks vydával mezi lety 1987 a 2012, dnes už patří ke klasice žánru. U nás v roce 2018 vyšel první díl Pomysli na Fléba a na sklonku loňského roku na něj navázal druhý Hráč. Romány na sebe přímo nenavazují, ale odehrávají se ve stejném světě. Lidstvo se v něm proměnilo v intergalaktické společenství zvané Kultura, kde většina obyvatel žije v blahobytu. Pohodlnou existenci lidem zajišťují umělé inteligence, jejichž mentální i jiné schopnosti dalece přesahují ty lidské. V jejich kompetenci je i kontakt s jinými rasami, obývajícími odlehlé části vesmíru.
V románu Hráč Banks znovu porovnává tuhle utopickou, ale svým způsobem sterilní společnost s barbarštějšími civilizacemi. Tentokrát je to intergalaktická civilizace Azad, která je kompletně vystavěná kolem složité společenské hry, jejíž jméno zní také azad. Do této civilizace je Kulturou vyslán hlavní hrdina Gurgeh, který v Kultuře platí za největšího odborníka na společenské hry. Gurgeh je vynikající hráč i proto, že v něm zůstalo něco ze starých instinktů, které už v Kultuře vymizely – škodolibá radost s porážky soupeře, ambice být lepší než ostatní a podobně.
Na tomto půdorysu Banks rozvíjí skvělé vyprávění, které se v mnoha variantách vrací k tématu her. Azad ukazuje, jak moc je společnost závislá nejen na různých pravidlech připomínajících hry, ale i na jejich porušování. Závěrečná partie azadu je metaforou pro přístupy různých ideologií k řešení konfliktů. V celém příběhu se přitom hraje o osud Gurgeha, jehož osobnost je na hraně mezi ideály Azadu a Kultury. A konečně, přestože Gurgeh je skvělý hráč, v příběhu nakonec hraje roli spíš pěšáka v cizí partii než někoho, kdo celou hru řídí.
Čtěte také
Banks opět dokázal propojit strhující a nápadité žánrové vyprávění s hlubokými a hlavně nejednoznačnými tématy, které souvisejí nejen se společností Kultury či Azadu, ale i s tou naší. Jeho hra s žánrem je poctivá a ironicky shazující zároveň. Jako zkušený literární hráč ví, kdy hrát podle pravidel a kdy je s úspěchem porušovat.
Více o utopických umělých inteligencích, civilizacích ovládaných společenskými hrami a porušování žánrových pravidel si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.