Mizející menšina Blízkého východu. Kdo jsou jezídové?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jezídové v iráckém údolí Láliš

Jezídismus představuje jedno z menšinových náboženství Blízkého východu, jehož vyznavači žijí především v severním Iráku. Právě tam se vydal sociolog Karel Černý z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, aby se o jezídech dozvěděl něco víc. Zajímal se o důvody k odchodu do Evropy, ptal se na život v uprchlických táborech a posléze v Německu. Odpovědi na tyto a další otázky přinesla Černého kniha Jezídové: Komunita na útěku, poprvé vydaná v roce 2017.

V roce 2014 se s nástupem Islámského státu začalo mluvit o takzvané uprchlické krizi. Mnoho lidí o důvodech, proč tolik lidí odchází z Blízkého východu, diskutovalo od stolu. Málokdo se však na ně ptal samotných uprchlíků. Chyběly empirické výzkumy a informací z míst, kde se válečné konflikty odehrávaly, obecně přicházelo jen málo. Proto se Černý na jaře roku 2016 rozhodl vydat do válečné zóny v severním Iráku, kde podnikl několik desítek hloubkových rozhovorů s jezídskými uprchlíky.

Jezídské ženy, které uprchly z Iráku

Kdo jsou to vůbec jezídové? Jde o velmi specifickou a uzavřenou nábožensko-kulturní komunitu žijící převážně v severním Iráku. Podle Černého o sobě jezídové často prohlašují, že jsou dědici nejstaršího náboženství regionu, tedy zoroastrismu. Jejich náboženství ovšem odkazuje také ke starším, předislámským náboženstvím Persie, stejně jako zahrnuje islámskou mystiku.

Děti v táboře pro jezídské uprchlíky

Jezídismus tedy označuje náboženskou tradici, která vznikla na základě kombinování různých zdrojů. Jeho určitá tajemnost dále vyplývá ze skutečnosti, že na rozdíl od islámu či jiných monoteistických náboženství jde o ústně předávanou tradici. Bez písemné věrouky se nevyvinula ani psaná teologie, která reguluje mezigenerační přenos náboženství. Pro jezídismus je příznačná proměna náboženské praxe, každá generace má prostor pro vlastní inovace.

A jak vypadá život jezídů v iráckých uprchlických táborech? Je zdlouhavý a bez jasné budoucnosti. „Vadilo jim, že ani irácká centrální vláda a ani kurdská regionální vláda nepřichází s plánem poválečné obnovy jezídské oblasti. To znamená, že jim nedává signál, že s jezídy počítá i do budoucna,“ vysvětluje situaci Černý. Představy o budoucím životě jezídských uprchlíků, z nichž někteří žijí v uprchlických táborech ještě dnes, dále komplikuje absence důvěry v centrální vládu. Černého respondenti nevěřili, že by je vláda byla schopna zabezpečit a ochránit. To je jeden z hlavních důvodů, proč se někteří rozhodli pro emigraci.

Jezídští uprchlíci, kteří utekli z Iráku. Rodina s fotografií mladého muže zavražděného Islámským státem. (uprchlický tábor v Turecku)

Nejvíce evropských jezídů žije v Německu a ve Švédsku. Černý mluvil v roce 2019 s jezídy v několika německých městech. Co tyto rozhovory ukázaly? „Můj pocit byl, že starší mohou mít problém s integrací, ale velmi mě překvapilo, s jakou lehkostí mluví mladá generace, tedy ti, kteří chodí do německých škol, o tom, že mají spoustu německých kamarádů, tráví svůj volný čas se svými přáteli z majority, překvapila mě i jazyková vybavenost.“ Zdá se tedy, že se mladí jezídi do německé společnosti začleňují poměrně snadno. V tomto ohledu vyvstává otázka, co to bude znamenat pro jezídské náboženství. Zanikne, nebo přetrvá? To nyní nelze jednoznačně říct.

Proč jezídové utíkají do Evropy? A proč zrovna do Německa a Švédska? Jak probíhá jejich integrace do evropské společnosti? Nakolik v diaspoře dodržují tradiční a náboženské zvyky? Jak je to s konverzí k a z jezídismu? Poslechněte si celý pořad!