Mohou být lidé s duševní nemocí dobrými rodiči?

Otec a syn - dítě - ruce - rodina - rodiče
Otec a syn - dítě - ruce - rodina - rodiče

Když má dítě rodiče s duševním onemocněním, je možné, že častěji než jiné děti nerozumí tomu, co se s ním děje, rodič může někdy fungovat trochu jinak. Zároveň do rodinného systému mohou nějak zasahovat i prarodiče, pro které je jejich duševně nemocné dítě potenciálně špatným rodičem. Jak z toho ven?

„Děti už od malička nějak tuší, že je s jeho rodičem něco jinak, a nevědí, jak na to mají reagovat. Zároveň mají třeba nějaké neuspokojené potřeby a nevědí, jak s tím naložit,“ vysvětluje v Diagnóze F rodinná terapeutka Gaziza Lutseva z neziskové organizace Dům tří přání, která pomáhá rodinám a dětem v krizi. V rámci Centra rodinné terapie Horizont tvoří rodiny s duševním onemocněním asi necelou pětinu klientů. Roli v tom, jak dítě vnímá svého rodiče, hraje do jisté míry i vrstevnický kolektiv, ve kterém se pohybuje.

Rodinná terapeutka Gaziza Lutseva

Tématem rodinné terapie však nejsou schizofrenie a jiné psychotické poruchy či závislosti, které jsou součástí příběhu a někdy i zásadním problémovým faktorem, ale rodinné vztahy. „Duševní onemocnění jistě ovlivňuje celý rodinný systém, ale není to téma samo o sobě. V podstatě se ta práce moc neliší od práce s jinými rodinami, i tam jsou problémy. Tady možná trochu více vysvětlujeme a vzděláváme rodinu o věcech, které s nemocí souvisí,“ říká rodinná terapeutka.

Co komplikuje rodinné vztahy? Na jaké téma se v péči o lidi s duševním onemocněním zapomíná? A mohou být lidé s duševní nemocí dobrými rodiči? Poslechněte si rozhovor s Gazizou Lutsevou z Domu tří přání.

Spustit audio

Související