Murakamiho Kafka na pobřeží
Slavný japonský spisovatel Haruki Murakami přijel osobně do Prahy, aby nadšeným fanouškům podepsal svůj nový román. V úterý 31. října proběhla v Paláci knih Luxor autogramiáda. Kvůli podpisu do knihy Kafka na pobřeží se stály hodinové fronty. Haruki Murakami samozřejmě do Prahy nepřijel pouze na autogramiádu, ale především převzít cenu Franze Kafky - ocenění umělecky výjimečné literární tvorby současného autora.
Japonskému spisovateli dosud česky vyšly ještě romány Norské dřevo a Na jih od hranic, na západ od slunce. Oběma knihám dal autor názvy podle hudebních skladeb. První se jmenuje podle písně The Beatles, název druhé odkazuje k songu Nat King Colea.
I Kafka na pobřeží dostala název podle písně. Tentokrát ale samotná píseň existuje pouze v knize a její autorkou je jedna z postav. Velká část románu se odehrává v knihovně a postavy spolu často mluví o literatuře, o filmech či hudbě. Nejrůznější narážky a citace především na západní kulturu sahají od Beethovena až po muzikál Sound of Music. Hlavní postavou je patnáctiletý kluk Kafka Tamura, který je na útěku z domova. Paralelně s jeho příběhem sledujeme osudy hrdiny Nakaty, šedesátiletého muže, který se v dětství vlivem nevysvětlitelné události změnil v negramotného prosťáčka a získal schopnost mluvit s kočkami.
Haruki Murakami se narodil 12. ledna 1949 v Kjótu. Na wasedské univerzitě vystudoval divadelní vědu. Studium ho tolik nebavilo, a tak trávil většinu času četbou tisíců filmových scénářů. Během studií se seznámil se svou pozdější ženou Yoko. Po ukončení studií se Murakami nezapojil do pracovního procesu v jedné z mnoha japonských korporací, ale oproti všem zvyklostem si se ženou otevřel v Tokiu jazzový bar Peter Cat.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
