Na rakovině bylo nejtěžší čekání, mám jedno varle a jsem v pohodě, říká Jakub Koreis
Hostem Pochlap se byl bývalý profesionální hokejista, moderátor a podnikatel Jakub Koreis, který je zároveň už 99. hostem podcastu Václava Roučka. Spolu se bavili o tom, jak Jakub zvládal období, kdy se léčil s rakovinou varlete, co si myslí o letošním Mistrovství světa v ledním hokeji a proč hokejové prostředí potřebuje výrazný refresh.
„Dřív jsem se ohlížel za minulostí, ted se koukám dopředu. Před 5 lety mi našli nádor na varleti a trochu si teď víc uvědomuju, že čas na světě máme omezený. Nechci odkládat věci na později, dělám je v tu chvíli, víc se koukám dopředu,“ svěřuje se v úvodu Jakub.
„Nejtěžší na tom bylo čekání, když ti doktor řekne, že to nevypadá dobře. Čekáš na vyšetření v tunelu, pak tři tejdny na výsledky, prostoje jsou náročný, ale uklidnila mě informace, že to není fatální. Mám jedno varle, jsem s tím v pohodě, tenhle pátek jdu na poslední kontrolu na onkologii,“ pokračuje bývalý hokejista Koreis.
Jakub se zatím hokeji věnuje jen jako moderátor podcastu Bomby k tyči. Jak vnímá letošní mistrovství? „Povedlo se nám všechno, co se mohlo povést. Tohle vítězství vzbudí zájem o hokej, prospěje mu, ale určitě nereflektuje problém českého hokeje. Hlavní měřítko kvality českého hokeje je, kolik hráčů máme v NHL. Dneska tu kvalitu postrádáme,“ myslí si.
„Hokejový prostředí potřebuje refresh mladých tváří, hokej stojí na místě, sledujeme personální krizi, chybí nám mladí trenéři a funkcionáři. Mě samotnýho by to lákalo, něco budovat, udávat směr týmu,“ uzavírá.
Kdo je jeho nejlepší kamarád? Kdy naposledy brečel? Co ho dojímá? A z čeho má strach? Poslechněte si rozhovor v Pochlap se s Jakubem Koreisem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
