Na střeše sila s Prokšem a Přikrylem. Navštívili jsme Automatické mlýny v Pardubicích

18. říjen 2023

Opuštěné mlýny se změnily na kulturní bod Pardubic. Využilo se i silo na obilí – uvnitř betonových zásobníků vedou chodníčky a na střeše je vyhlídková terasa. „Jsme ještě na vlně euforie,“ říkají architekti Martin Prokš a Marek Přikryl, kteří proměnu sila navrhli.

Jaké to bylo, když na střeše sila proběhla na začátku října první party? „Je skvělý vidět, jak to funguje a jak to lidi užívají. To je velké zadostiučinění za pět let práce,“ říká Martin Prokš. „Je neuvěřitelný vidět, že se to povedlo,“ říká Marek Přikryl.

Martin Prokš a Marek Přikryl

Museli ale snést i kritiku, třeba za přístavbu na střeše. Co na ni říkají? V areálu mlýnů nepracovali jen Prokš Přikryl architekti, ale projektovali tu zároveň tři další architektonická studia a museli se také dohodnout tři vlastníci. Jaké to bylo? A vznikly nějaké třecí plochy?

Mluvili jsme i o dalších projektech dvojice Prokš Přikryl. Třeba volnočasovém areálu v Honěticích u Kroměříže, kde pro majitele navrhují úpravy a přestavby už deset let. Naposledy svatební oranžerii, tedy přestavbu staré stodoly na zázemí pro svatby s polykarbonátovou střechou. Projektovali i další zázemí pro volný čas a koupání, a to sice u „jabloneckého moře“, tedy přehrady Mšeno – jejich stánky se právě staví. Martin Prokš navrhoval také interiér designového obchodu Czechdesign. Co se týče trendy designu, moc je ale nevzrušuje: „Máme rádi průmyslové věci, kovové dveře, kovové zásuvky. Takový spíš antidesign,“ říká Martin Prokš.

Trochu jsme taky vzpomínali. Prokš a Přikryl se seznámili, protože jsou oba od P. Poslechněte v Bourání.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.