Nejlepší kolaches v USA. S Miroslavem Pfannem o potomcích evangelických emigrantů
Farářský sabatikl lze využít různě. Miroslav Pfann, duchovní Českobratrské církve evangelické z Libiše, pojal tříměsíční dovolenou jako cestu za rodinami českých a moravských evangelických emigrantů, kteří se v různých přistěhovaleckých vlnách postupně od poloviny 19. století snažili zakotvit v USA. Jejich potomci se dodnes setkávají, udržují různé tradice ve společenské i náboženské rovině a taky často v angličtině prohlašují, že jsou „stoprocentní Češi“.
„Chtěli dýchat čerstvý vzduch,“ vysvětluje Pfann důvody, proč čeští nekatolíci předminulého století opouštěli své usedlosti a podnikali riskantní cestu do Hamburku a odtud přes oceán do Nového světa. Bylo sice již po tolerančním patentu, umožňujícím povolení dvou nekatolických vyznání, ale místním protestantům se v Českých zemích nevedlo nijak valně. Stále byli občany druhého řádu. Vidina toho, že se budou moci podílet ve Spojených státech na tvorbě zcela nové společnosti, se stala pro mnohé z nich životním programem.
V nové vlasti zakládali osady a věnovali se převážně zemědělské práci. A také tvořili sbory a budovali kostely, z nichž některé Miroslav Pfann navštívil při své cestě z Texasu do Iowy, Nebrasky a dále na sever.
Co z toho všeho, kromě budov, zbylo dnes, po více než 100 letech? Podle Miroslava Pfanna můžeme počítat s tím, že máme za mořem krajany, kteří se stále cítí býti Čechy, i když už dávno nemluví stejným jazykem. Hledí si krojů asi více než my tady a náboženství je součástí jejich životů o něco přirozenějším způsobem, než jsme možná zvyklí. Dobrá zpráva je, že o své rodinné kořeny mají stále zájem a někteří z mladé generace se vracejí i ke studiu češtiny.
Je pravda, že texasští pastoři příliš nečtou maily? Jaké to je najít v Americe hrob člověka, který kdysi vyrůstal ve stejném domě jako vy? Jak to bylo v Americe s českou komunitou přicházející z Ukrajiny?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
